Songs of the Soul na cestách

Songs of the Soul 2010 (Amsterdam, Paříž, Oxford, Bristol, Dublin a Londýn)

Začátkem listopadu proběhlo turné koncertního programu Songs of the Soul (Písně duše) po západní Evropě, Anglii a Irsku. Naše velká mezinárodní rodina - hudebníci, zpěváci a členové technického týmu z desítky evropských zemí, USA a Kanady - se setkala v pátek 5.listopadu v Amsterdamu. V krásných prostorách místního Sri Chinmoy Centra jsme celé odpoledne procvičovali repertoár pro šňůru sedmi koncertů nadcházejícího turné. V Amsterdamu nás následující den čekaly hned koncerty dva.

Komponovaný program koncertu, vycházející z hudební tvorby Sri Chinmoye, se nyní lišil od předchozích turné. Mezinárodní Ghandharva Loka Orchestra hrála své skladby v prvé polovině koncertu na střídačku se sólo vystoupením dvojice Adesh a Sadanand na sitár a tabla a rodinného dua Shamita a Bhoiravi s jejich mistrovským výkonem na violoncello a housle. Po krátké přestávce zahajovaly druhou část programu se svými andělskými hlasy zpěvačky ze sboru Paree´s Group. Po dívčím zpěvu následoval koncert čistě mužské skupiny Arthada & friends se převážně východními hudebními nástroji jako je indické harmonium, esrádž, tabla a sitár. Po nich předvedl v několika písních ohromnou kapacitu a širokou škálu zabarvení svého hlasu Adarsha, sólista z Edinburghu. Následovalo několik skladeb v podání dnes už legendární skupiny Temple Song Hearts. Koncert uzavíralo vystoupení mezinárodního sboru s dech beroucím aranžmá od britského klavíristy Sahadéva Thorphyho.

Deset dní trvající turné bylo pro nás všechny velkou radostí i dobrodružstvím. Strávili jsme společně desítky hodin cestováním velkým autobusem a obřími trajekty. Po dvou úvodních koncertech v Amsterdamu, jsme následující den navštívili deštivou Paříž a hráli v dvě stě let starém a nádherně zdobeném divadle. Potom nás čekal den cestování trajektem přes rozbouřený kanál La Manche do Doveru a dále autobusem do starobylého Oxfordu. Druhý den jsme využili volné dopoledne k prohlídce univerzity a mnohých muzeí. Večerní koncert se konal v jenom z nesčetných oxfordských kostelů. Následující den jsme koncertovali v Bristolu, bývalém středověkém přístavu, kde se nyní potkává gotická a renesanční architektura se supermoderními stavbami.

Když jsme ve čtvrtek ráno vyráželi na cestu do irského Dublinu, ještě jsme netušili, jak obtížné bude se tam dostat. K rannímu zpožděnému odjezdu se na dálnici připojila nečekaná kontrola od místní policie, která téměř hodinu prověřovala, jestli řidič našeho autobusu – jinak velmi sympatický a trpělivý Holanďan – dodržuje všechny povinné bezpečnostní přestávky. Vše bylo v pořádku, ale bylo jasné, že už není šance chytit náš trajekt do Dublinu. Přes dvě duhy zářící přes celé nebe, které jsme považovali za dobrá znamení – a očekávali, že nějakým zázračným způsobem zdrží loď v přístavu, - jsme trajekt nestihli. Problém byl, že kvůli špatnému počasí byly i všechny další trajekty na 24 hodin zrušené. Náš koncert měl být v Dublinu sice až další večer, ale znamenalo to, pokud vůbec nějaký trajekt zítra pojede, že do koncertní haly přijedeme ani ne dvě hodiny před začátkem koncertu.

Našli jsme si tedy ve Walesu pěkný motorest s ubytování a řešili, kde budeme mít dnes tolik potřebnou zkoušku. A řešení bylo nasnadě. V rychlém občerstvení Burger King přece! Manažer Burger Kingu sice nejdříve nevěřil, že to myslíme vážně, ale sto liber bylo pádným argumentem. Rozesadili jsme se tedy na židličky a náš dirigent, Vapushtara, zády ke stěně s jídelnímu menu plném lákavě vypadajících sendvičů (bohužel ne pro vegetariány) zahájil zkoušku jedné z jeho monumentálních aranžmá Sri Chinmoyových skladeb. Náhodní návštěvníci rychlého občerstvení zůstávali ohromeně zírat s nedožvýkaným burgerem v puse. Slečna na recepci volala do telefonu vzrušeně:“Mami, tohle si musíš poslechnout!“ Prostě, jednoznačný úspěch!

Podobnou zkoušku jsme si zopakovali ještě následující dopoledne v terminálu přístavu, k velké radosti a zájmu cestujících znuděných dlouhým čekáním na jediný volný trajekt. Pak jsme konečně vypluli směrem k Dublinu. Plavba byla jako bitva s titány. Obrovský trajekt stoupal a klesal na rozbouřených vlnách jako malá hračka. Po příjezdu do koncertní haly jsme jakž takž stihli rozestavit nástroje a už začal koncert. Vše dopadlo na jedničku. Byl to náš největší koncert na tomto turné. Přišlo 1.100 diváků a manažer haly řekl, že za dvě stě let historie haly tam nikdy nebylo tak plno.

Zřejmě se nám podařilo hudbou plnou harmonie uklidnit i přírodní živly, protože druhý den provázelo naší cestu zpět přes moře modré nebe, sluníčko a hladina klidná jak na jezeře. Po dlouhém cestování nás čekala v Londýně bohatá večeře a vyprávění spousty veselých historek z turné.

Závěrečný koncert v Londýně byl nádherný. Užili jsme si z něho každou vteřinu. Turné Songs of the Soul jsou pro nás vždy skvělým a zvláštním zážitkem. Nejen tím, že popularita tohoto hudebního programu roste a všechny koncertní místa a haly byly plné nadšených diváků. Ale hlavně tím, že máme tu neocenitelnou příležitost být a tvořit společně jako jedna velká mezinárodní rodina a představit široké veřejnosti onu neobyčejnou hudební tvorbu Sri Chinmoye plnou harmonie, radosti, síly a aspirace po lepším a míruplnějším světě uvnitř i vně nás.
Na slyšenou při dalších koncertech, přeje Abhisar.