Setkání dvou světů

Setkání dvou světů

Září 2004

Světlo Východu pro mysl Západu
(Časopis Dotek)

Sri Chinmoy Kumar Ghose (čti šri činmoj kumar ghoše) se narodil 27. srpna 1931 v tehdejším Východním Bengálsku (dnešní Bangladéš), v zemi pověstných tygrů, řek a džunglí. Přišel na svět jako sedmé a nejmladší dítě v prosté a zbožné bengálské rodině. Jedni tvrdili, že lidé narozeni v měsíci Bhadra (bengálsky srpen) jsou od přírody neposední a obracejí vše vzhůru nohama, druzí stáli na straně matky, která neustále říkala, že její nejmladší a poslední dítě je ten, kdo hraje v nebi na zlatý buben kosmických bohů a dozajista přinese celé rodině dobré jméno, pověst a slávu. Dva roky po jeho narození měl starší bratr Čitta vizi, kdy se ve snu před ním objevila zářící postava a řekla: "Nejmladší a nejdražší syn ve vaší rodině je nanejvýš veliká duše. Dávám ti za úkol být mu k službám. " Čas od času brával svého mladšího sourozence s sebou do města, aby naplnil jeho dětskou touhu. Při jedné takové cestě museli přeplout jednu z nejširších indických řek, Karnapuli. V ten den vrcholil monzunový liják a rozbouřená řeka zmítala drobnou loďkou. Ke vší té hrůze se v půli cesty, nejméně tři kilometry od obou břehů, objevila v lodi povážlivá trhlina Malá bárka začala beznadějně klesat a bylo otázkou jen několika minut, než se úplně potopí. Zdálo se, že není úniku, a konec se nevyhnutelně blížil. Až najednou, nikdo neví odkud a jak, se přímo před potápějící lodí vynořila z rozbouřených vln prázdná malá loďka. Nikdo nemohl uvěřit svým očím. Všichni cestující doslova naskákali do zázračného plavidla. Přesvědčeni o zázračné pomoci, objímali malého chlapce, protože cítili, že to byl právě on, který přitáhl takovou boží milost. Školní léta byla pro energického a zvídavého chlapce neradostnou povinností. Rád chodíval na břeh řeky, aby mohl pozorovat plující lodě a čluny, nebo se s oblibou toulal v nedalekých horách na okraji džungle. Jednoho dne odpoledne se vydal hlouběji do hustého porostu. Tam se znenadání ocitl tváří v tvář horskému lvu. Co se tehdy odehrávalo mezi desetiletým chlapcem a lvem se dá přirovnat k vnitřnímu rozhovoru dvou duší oproštěných na několik minut od svého tělesného bytí. Sri Chinmoy má po mnoha letech stále v živé paměti svůj zážitek, kdy při upřeném pohledu do lvích očí nespatřil hrozivý ani lačný pohled krále džungle, nýbrž milý a laskavý usměv své matky, která byla v té chvíli ve vsi vzdálené deset kilometrů. "Stáli jsme naproti sobě tiše a klidně, a protože jsem v jeho očích viděl tvář své matky, necítil jsem žádný strach. Čím více jsem se díval do jeho očí, tím více jsem cítil pocity lásky a mírnosti, které z nich vycházely. Asi po pěti minutách jsem začal velmi pomalu odcházet pryč, otočil jsem se ke lvu zády a vydal se zpět svou cestou. "

V nitřní probuzení

V roce 1942 zemřel po delší nemoci otec Šaši Kumar a o rok později jej následovala i nemocná matka Jogamaja V den smrti milované matky přišel i první zážitek božského světla "Toho večera, kdy zemřela má matka, byla velmi tmavá noc. Neměli jsme elektřinu a nepoužívali jsme lampy ani svíčky. Bratr Mantu byl ve vedlejší místnosti a mé sestry na poschodí. Byl jsem sám pod moskytiérou. Znenadání se celá místnost zalila světlem a já jsem spatřil svou matku. Duše mé matky byla samé světlo. Tehdy jsem ještě nevěděl, co je to duše, ale jasně jsem viděl, že mi má matka žehná a projevuje mi největší lásku. Řekla mi, abych se ničeho nebál, že vše bude v pořádku a že od této chvíle mi bude žehnat a pomáhat jiným způsobem." Již od raného dětství byl Sri Chinmoy naplněn dychtivostí po poznání a nesmírnou touhou po psaní knih. Chtěl vědět neustále více a více. Jednoho dne řekl svému bratrovi: "Budu létat po obloze, ještě nevím jak, ale budu létat, protože si chci hrát s měsícem a hvězdami. Až půjdu nazpět, přinesu jich pár s sebou." Nebyl daleko od pravdy, vnitřní probuzeni přišlo na prahu třinácti let, záhy po odchodu jeho milované matky. Zde jsou jeho vlastni slova: "Byla půlnoc. Obloha byla zatažena mraky. Velice hustě pršelo. Sladký příval blaženosti vstoupil do mého srdce a probudil mne ze spánku. Vstal jsem a rozhlížel se kolem. Nikoho jsem neobjevil a nebyl jsem schopen rozpoznat, od koho ta sladká blaženost přicházela. S těžkým srdcem jsem se tedy chystal znovu usnout. Znenadání někdo ve mně hlasitě zavolal: "Podívej se na oblohu, můj drahý, jen se podívej na oblohu." Podíval jsem se. Již více nepršelo. Nebyl vidět ani mráček. Jen věčně čistá tvář měsíce jasně zářila Zakrátko jsem cítil, že pták mého vědomí tančí v náručí měsíce. Spatřil jsem líbeznou, květině podobnou ruku, jak mne volá s velkou láskou. Záhy, tančíc nekonečnou radostí, se mé srdce začalo vznášet k modré obloze, odkud mne můj přítel volal. Cestou jsem se jen jedinkrát podíval k zemi. Viděl jsem, že mne tam některé lidské bytosti volají s velikou náklonností a prosí mne, abych nešel ke svému cíli. Zároveň však některé říkaly: "Náš milující příteli, pokračuj dál, kupředu. Náš Milovaný tě volá." Poslechl jsem přání těch druhých. Dosáhl jsem cíle. Květině podobná ruka mne pobídla, abych šel do hloubky svého srdce a uviděl celé jeho stvoření. S jakou radostí jsem v sobě spatřil celé jeho stvoření! Ruka se zlehka dotkla mé hlavy a proměnila mě ve světlo, lásku a krásu. "

Mezi Indií a Amerikou

Sri Chinmoy strávil v Indii třicet tři let. V průběhu této etapy života se rozvíjela hloubka i šíře záběru jeho všestranně talentované osobnosti. V letech 1944-1950 studoval na Sri Aurobindo High School v Pondičerry, ale více než školní výuku miloval samostudium v knihovně, kde trávil hodiny a hodiny. Právě s takovou intenzitou se věnoval dlouhým tichým meditacím, psaní básní, písní a sportovní přípravě. Byl nadšeným hráčem nejen fotbalu a volejbalu, ale především vynikajícím desetibojařem a sprinterem. Po dlouhých dvanáct let se stal držitelem ne
lepších běžeckých výkonů v místních soutěžích. Období mezi lety 1955-1963 se neslo především v duchu dalšího studia a tvůrčí spolupráce s váženým bengálským spisovatelem Nolinim Kanta Guptou. Stal se jeho osobním tajemníkem a zároveň překladatelem mnoha z jeho prací do anglického jazyka
Rok 1964 byl velikým obratem, ale ne nečekaným. Po intenzivní vnitřní přípravě a období zrání přišel vnitřní impuls - božský hlas, který nasměroval další životní osudy Sri Chinmoye na západní polokouli, do Spojených států amerických. Když 13. dubna 1964 přijel poprvé do Ameriky, neměl nic než pár svých osobních věcí. Bydlel na Greenwich Avenue v New Yorku u svého hlavního sponzora Sama, který mu umožnil cestu do Ameriky. Byl to docela jiný svět, než na jaký byl doposud zvyklý. Na přání a doporučení svých indických přátel se ucházelo práci na indickém konzulátu, i když si byl dobře vědom, že bez akademického vzdělání je velmi obtížné získat práci v takovém úřadě. Nicméně cesty boží vůle jsou mnohdy jiné než lidská pravidla. I přesto, že neprošel u zkoušky v psaní na stroji, byl přijat do oddělení pasů a víz. O stejnou práci žádalo ještě pět dalších uchazečů s akademickými tituly, ale vedoucí oddělení pan Mehrotra přijal do úřadu Sri Chinmoye. Byl totiž milovníkem literatury a velkou autoritou přes indickou filosofii, kulturu a náboženství, a tak po přečtení několika básní Sri Chinmoye bylo rozhodnuto. Jeho poezie se mu natolik zalíbila, že běžná pracovní kritéria musela ustoupit stranou.

    Léta 1964 až 1967 byla nejen ve znamení práce na indickém konzulátu, ale také počátkem veřejných přednášek a meditací. Společně s příchodem mnoha duchovních hledajících přišlo i založení prvního meditačního AUM centra v San Juan na karibském ostrově Portoriko a vzápětí druhého v New Yorku. Tak se začalo postupně utvářet a růst široké životní a duchovní poslaní Sri Chinmoye.
    O mnoho let později to výstižně ilustruje následující příběh. V roce 1984 se konal koncert meditativní hudby Sri Chinmoye v Torontu. Zde se po mnoha letech opět setkal se svým tehdy nadřízeným spolupracovníkem a přítelem z dob práce na indickém konzulátu K. Chandrou. Po skončení koncertu pan Chandra přišel a hluboce se poklonil. Sri Chinmoy mu v zápětí odpověděl: "Co to děláte? Vy jste můj nadřízený!" Na to pan Chandra řekl: "Uvnitř nejsem vašim nadřízeným Ghosi, věděli jsme to, věděli jsme to už tenkrát, když jste s námi pracoval. Věděli jsme, že nejste jenom úředník. Vaše skutečné jméno je fenomén. Uvnitř sebe nesete dva světy - východní i západní. To je skutečně vzácná věc. Vaše hudba mne i mou manželku přenesla skoro až do transu. Dejte nám prosím vědět, až příště přijedete, abychom se s vámi mohli setkat a dostat vaše požehnání. "
    Jiná milá příhoda se stala v roce 1996 v New Yorku na Manhattanu, kdy jakási paní M. Johnson přišla na meditační setkání vedené jedním ze studentů Sri Chinmoye. Po chvíli se jej otázala: "Je to ten samý Chinmoy, který pracoval na indickém konzulátu?" Ukázalo se, že paní byla v té době ve stejném úřadu sekretářkou. Zde je její další komentář: "Chinmoy byl vždy plný míru. Cítili jste mír, který z něj vyzařoval a také si často při práci zpíval. Zosobňoval pro mne dobrotu. Viděla jsem, že přesahoval obyčejné, a věděla jsem, že spěje k tomu, aby zasáhl do života lidí. Duchovním učitelem se nelze stát, duchovním učitelem se člověk rodí. On je skutečným duchovním učitelem v nejvyšší indické tradici. "
     Šedesátá léta se nesla v atmosféře nového duchovního probuzení. Potřeba přehodnocení životních postojů a priorit se odrazila především mezi mladými lidmi, kteří nespokojení povrchní a konzumní společností hledali nový cíl a hlubší smysl života. Nově se utvářející generace přivítala duchovní filosofii Sri Chinmoye, která v sobě snoubí odvěkou východní moudrost s praktickým a dynamickým životem západní společnosti. Největší počet hledajících byl mezi studenty a tak zanedlouho Sri Chinmoy přednášel na známých univerzitách po celých Spojených státech, jako např. Harvard, Yale, Princenton, Boston, New York, Columbia nebo Cornell Univerzity. Po dvouletém přednáškovém turné v USA přišla první cesta do Evropy a s ní i série přednášek na "starém kontinentu", zahrnující mimo jiné i legendární univerzity jako Oxford a Cambridge. Od té doby k němu přicházelo stále více a více hledajících pro vnitřní moudrost a duchovní vedení.

Moře ticha a sen skutečnosti

V roce 1970 byl pozván generálním tajemníkem U Thantem, aby vedl pravidelné meditace pro delegáty a stálé zaměstnance hlavního sídla Organizace spojených národů v New Yorku. Od počátku civilizace národy utvářely aliance, podepisovaly pakty a vedly bezpočet politických diskusí v úsilí zabránit ničení a válkám. Celá historie lidského rodu však potvrzuje fakt, že pouze politické, sociální a ekonomické nástroje trvalé urovnání společenských a mezinárodních konfliktů nepřinášejí. Člověk, a ne země, začíná válku a za všemi sociálními, ekonomickými, politickými a ideologickými důvody, které udává, aby ospravedlnil svá rozhodnutí, jsou jen skryté běžné lidské motivy, jako je strach, žádostivost, touha a egoismus. Problémem všech snah o mírové uspořádání je to, že se snaží nalézt pouze politická řešeni, která však nepřinášejí trvalou změnu. Ta leží v postupné přeměně hodnotového žebříčku člověka a v harmonizování lidské přirozenosti. Právě v tomto kontextu můžeme porozumět poselství Sti Chinmoye, jehož přístup nevychází z politických úmluv, ale z duchovní tradice. Používáni síly meditace pro změnu a zlepšení lidského života není zcela novou věcí. Tato mocná vnitřní energie, která člověka spojuje se zdrojem jeho bytí, je po staletí známá světcům, jóginům a duchovnim postavám všech dob. Stojí tiše a skrytě za pozitivními změnami v životě člověka i celé společnosti. V jedné ze svých přednášek Sri Chinmoy říká: "Starodávný sen o spolupráci není lidským snem, který má jen málo společného ze skutečností. Abychom byli přesní, tento starodávný sen není ve skutečnosti snem, nýbrž dokonalou a božskou vizí ... Svět se vyvíjí, dělá pokrok a dosahuje stále vyšší úrovně života Nepohybuje se po přímce, nýbrž po spirále. Pokrok proto není vždy ihned zřetelný. Občas to naši lidskou mysl udivuje a mate. Avšak díky síle naší vnitřní jednoty s evolucí světa můžeme nepochybně pozorovat pozvolný a stálý pokrok. Je pravda, že všude můžeme najít ničivé síly vytvořené člověkem. Tady jich může být málo. Někde jinde jich může být více. Avšak tvůrce špatných, ničivých sil nemusí zůstat navždy tvůrcem pouze špatných sil. Snadno se z něj může stát tvůrce dobrých sil. Třebaže nějaký člověk vytváří a vlastní špatné síly, může i navzdory tomu - pokud se dokáže ztišit - zachytit, ať už vědomě či nevědomě, záblesk božského, osvěcujícího a naplňujícího světla a udělat první krok: ,Přeješ si změnit svět? Pak změň nejprve sám sebe. Přeješ si změnit sám sebe? Pak zůstaň tichý v moři ticha.´ Ať už byla mezinárodní situace špatná, je špatná nebo bude špatná, je jenom jeden lék, a tím lékem je meditace nebo řekněme duchovnost. Jestliže se modlíme a meditujeme, budeme schopni změnit tvář a osud světa To je vnitřní způsob ... Tímto vnitřním způsobem získáme mír a vnímání jednoty. Jakmile si vytvoříme cítění jednoty se zbytkem světa, nebude už žádná válka a žádná zkáza"
     V listopadu 1974 se Sti Chinmoy vydal na pole umělecké tvorby a v průběhu jednoho roku dokončil neuvěřitelných sto tisíc akrylových prací kontemplativního charakteru. Nazval je Jharna-Kala neboli Fontánové umění, které proudí z vnitřního zdroje. Dnes jeho dílo zahrnuje nesmírně pestré a rozsáhlé množství jak velkých nástěnných olejových, akry1ových a křídových maleb, tak i série meditativních kreseb čtrnácti milionů ptáčků, které symbolizují nekonečnou svobodu lidské duše. Tyto meditativní umělecké práce byly vystaveny na mnoha významných místech a galeriích po celém světě, jako např. v Senátu Spojených států, v Senátu Australského národního Parlamentu či v sídle UNESCO v Paříži.
     V průřezu let 1968 až 2004 se jeho literární tvorba výrazně rozšířila. Napsal na sto tisíc básní a publikoval více než 1 450 titulů poezie, esejů, divadelních her, příběhů a knih odpovědí, poskytujících rozmanité podoby inspirace k hledání pravdy a vyššího smyslu života. Řada z nich byla přeložena do českého jazyka, a tak jsou snadno k dosažení v knihkupectvích či městských knihovnách. V průběhu těchto let obdržel Sti Chinmoy za svou neobyčejně tvůrčí činnost na poli literatury, hudby, umění a sportu stejně jako za vlastní inspirativní život služby významná ocenění, čestné tituly a doktoráty od mnoha univerzit a mezinárodních institucí.

Mystická cesta ve světě vzpírání

Od mládí je nadšeným a vynikajícím atletem, Sri Chinmoy klade ve své duchovní filosofii důraz na harmonické ovládání života a nezbytnost zdravého těla i ducha. V roce 1976 založil sportovní oddíl Sri Chinmoy Marathon Team (SCMT), který každoročně pořádá přes 500 atletických závodů, jež zahrnují běhy pro radost, maratóny, ultramaratóny, triatlony, atletické přebory veteránů, cyklistické a plavecké závody. SCMT je zvláště dobře známý v oblasti ultradlouhých závodů, kde byly zaznamenány mnohé národní a světové rekordy. Ještě donedávna byl Sri Chinmoy pravidelným účastníkem veteránských atletických závodů a v současné době je stále činný ve světě vzpírání. Své vzpěračské dobrodružství započal v roce 1985, kdy ve věku 54 let zvedl nad hlavu svou první činku o váze 18 kilogramů. Zanedlouho vzepřel nad hlavu jednou rukou 48 kg a o rok později zdvihl jednou rukou dvojnásobek své tělesné hmotnosti - 136 kg. Tento výkon popisuje pětinásobný "mistr svalů" Bill Pearl následujícími slovy: "Neznám žádnou lidskou bytost ve věku přes padesát let, a jsou pravděpodobně pouze dva nebo tři lidé na světě, kteří by dokázali vzepřít jednou rukou svou vlastní tělesnou váhu." Po dlouhé dvanáctileté odmlce, věnované trénování sprintu, se ve věku 68 let opět vrátil na pole vzpírání těžkých hmotností. V listopadu 1998 ohromil svět, když nadzdvihl nad hlavu současně v každé ruce dvojnásobek své tělesné váhy - 131 kg. V průběhu následujících let přinesl Sri Chinmoy světu mnoho nových světových vzpěračských rekordů, které dalece přesahují nejen doposud známé silácké rekordy historie i nového věku, ale které přesahují i naše chápání. Sri Chinmoy vysvětluje své neuvěřitelné výkony následovně: " Cítím, že fyzická a duchovní síla musí jít společně a nemůžou být oddělené. Když se modlíme a meditujeme, získáváme nesmírné množství energie, kterou můžeme nazývat silou. Tato síla může být poté využitá k dobrému účelu. Pokud to, co dělám, někoho inspiruje, cítím, že můj život má opravdový smysl. Skrze své vzpírání se snažím inspirovat všechny lidské bytosti bez ohledu na jejich věk, aby neztrácely naději v naplnění svých snů a cílů ve svém životě. " Jedním z nejoblíbenějších prostředků Sri Chinmoye, jakým sdílí s lidmi své bohatství vnitřního poznání, je dušeplná hudba a tichá meditace. V průběhu svého života na americkém kontinentu složil více než 14 000 meditativních skladeb a mantrických písní, které zachycují celou šíři meditačních prožitků a vnitřních zkušeností. Jeho netradiční, intuitivní hudba promlouvá s jasností a jistotou jednoho z těch, kteří zakoušejí Pravdu svou vlastní zkušeností. Od svého prvního velkého koncertu v roce 1984 v německém Kolíně nad Rýnem nabídl své meditativní skladby statisícům posluchačů při více než 600 koncertech po celém světě.

Sri Chinmoy v Praze:
Chcete li zažít nevšední hudební večer v klidné meditativní atmosféře, jste vítáni v neděli 3.října v 18:00 hod. v T-Mobile Aréna na Výstavišti, kde se uskuteční právě jeden z takových koncertů meditativní hudby. V průběhu koncertu bude Sri Chinmoy hrát na celou řadu východních i západních hudebních nástrojů, jako například příčná flétna a violoncello, indická bambusová flétna, esradž (smyčcový nástroj s rezonančními strunami), stár či indické harmonium. Zazní také písně v rodné bengálštině, které přesvědčivě vyprávějí o věčném hledání pravdy, harmonie a vnitřní svobody. Jeho hudební vystoupení není proto pouhým vnějším představením, ale je především vnitřním zážitkem a proudem meditace, na němž se podílejí všichni posluchači. Sri Chinmoy hluboce věří v dobro skryté v srdci člověka, a tak jeho koncert meditativní hudby je vlastně pozváním k objevné cestě do našeho vlastního vnitřního světa. Vstup na koncert je podle indické tradice zdarma, ale počet míst je omezený, proto si své volné vstupenky vyzvedněte předem ……