Tajemství starobylých textů - křest knihy

Prosinec 2010

Knihkupectví Librex v brněnském Špalíčku přichystalo na 2.prosince pro své zákazníky společně s nakladatelstvím Madal Bal křest knihy a to pro všechny, které zajímají starodávná mystická písma Indie a jejich nadčasové poselství. Kniha komentářů k Védám, Upanišadám a Bhagavadgítě od duchovního učitele a filosofa Sri Chinmoye. Program byl doplněn vystoupením skupiny Agnikana, která posluchačům zazpívala některé zhudebněné mantry, které se nacházejí také v této knize.

O knize: Védy, Upanišady a Bhagavadgíta – tři větve stromu života Indie; Sri Chinmoy
 

     Autor v knize srozumitelným jazykem přibližuje podstatu starodávných písem modernímu čtenáři. Jeho komentáře nejsou intelektuálním rozborem, ale spíše vstupní branou pro vlastní prožití a uchopení duchovního bohatství staroindických písem.
     Védy jsou bezprostřední mystické zážitky a odhalení zřeců, rišiů, dávné minulosti. Tyto zážitky může mít jakýkoliv upřímný hledající Pravdy v libovolné době a na libovolném místě.
      Sri Chinmoy jakožto moderní riši – básník, jogín, který zná nejvyšší skutečnost Brahman – otvírá svět véd a upanišad dnešnímu čtenáři z pohledu svého vnitřního ztotožnění s jejich podstatou. V úvodu knihy otevřeně říká: „Nemusíte studovat Védy, Upanišady, Mahábháratu a Rámajánu, abyste se mohli ponořit do tajemného a posvátného světla těchto písem. Ten, kdo realizuje Boha, nejenom zosobňuje všechna tato písma – jejich základ a podstatu – ale také daleko, daleko překročí moře poznání minulosti.“
Součástí knihy jsou také překlady a komentáře k řade sanskrtských manter, společně s jejich notovým zápisem. Čtenář má tak možnost si sám pradávné mantry zazpívat.

Védy
      Védy představují rozsáhlý celek sanskrtské poezie, rituálních spisů a filozofických rozprav. Patří mezi nejstarší literaturu na světě. Pravděpodobně na počátku druhého tisíciletí před naším letopočtem ji sestavili inspirovaní zřeci, rišiové. Véda neboli „poznání“ nemá datum vzniku ani lidského autora , protože rišiové ji nevytvořili, ale „viděli“ věčné pravdy v mystických zážitcích a převáděli je do posvátného sanskrtského jazyka. Véda bývá také nazývána „dechem Nejvyššího“.
      Hymny a rituály véd byly jazykem, ve kterém rišiové – básníci – pokládali a zodpovídali základní otázky života: Co je zdrojem všeho, co vidíme a známe? Co je základním vzorem všech věcí? Kdo jsem a čím jsem?

      Každý védský zřec je básníkem a prorokem. Básně obyčejného básníka jsou velmi často založeny na představivosti. U védských básníků se poezie zrodila z intuice. Tato intuice je přímým poznáním Pravdy. U obyčejných proroků velmi často vidíme, že jejich proroctví jsou založena na jakémsi neznámém tajemství. Ale v případě védských proroků tomu tak nebylo. Jejich proroctví byla založena na plném a vědomém vnímání přímé a bezprostřední Pravdy.

Védy…jsou nadnárodní a univerzální…okouzlují a oslovují hledající různých zemí všech dob. Védské mantry nám v nezměrné míře pomáhají rozvíjet sílu vůle.

Upanišady
Upanišadám se také říká védánta. Védánta znamená zakončení véd, vyvrcholení véd, podstata véd. Říká se, že védánta je konec veškerých rozdílností – je to bod, ve kterém není rozdílu mezi nejnižším a Nejvyšším, mezi konečným a Nekonečným.
Podstata učení upanišad spočívá v tom, že nejvnitřnější já neboli duše každé lidské bytosti je totožná s božským. Pokud někdo zná své vlastní pravé já neboli átman, potom také zná nejvyšší skutečnost a podstatu veškerého bytí. Toto poznání jednoty je zdrojem univerzální lásky ke všem bytostem. Lze jí dosáhnout praktikováním disciplíny, která se nazývá jóga neboli „sjednocení“.

Sri Chinmoy v básnické zkratce hovoří o upanišadách takto:
Filozofie upanišad mi říká:“Spatři Pravdu.“
Náboženství upanišad mi říká:“Ciť Pravdu.“
Duchovnost upanišad mi říká:“Vrůstej do Pravdy.“
Jóga upanišad mi říká:“Staň se Pravdou.“
Bůh mi říká:“Ty jsi Pravda.“

Každá upanišada je rozvinutím nejvyššího poznání, které – jakmile jej jednou člověk duchovně dosáhne – se již nikdy neztratí.

Bhagavadgíta
Gíta je epizoda šesté knihy Mahábháraty. Mahábhárata znamená „Velká Indie“. Tento jedinečný epos je šestkrát větší než Ilias a Odyssea dohromady. Mahábhárata je udivující ve své velikosti a ohromující ve svých myšlenkách. Hlavní příběh se točí kolem obrovského soupeření mezi dvěma stranami královských bratranců. Jablkem sváru je království zděděné po předcích. Toto soupeření nakonec končí velkou bitvou nazvanou bitva Kurukšétry.

     Tělo umírá, ne však duše. Tělo spí, duše létá. Připomeňme si slova o smrti a duši z Gíty, slova, která rozechvívají duši:“Tak jako člověk odkládá staré šaty a bere si nové, tak také obyvatel těla, duše, opouští obnošené tělo a vstupuje do nového. Duše se stěhuje z těla do těla. Zbraně ji nemohou probodnout, oheň ji nemůže strávit, voda ji nemůže zmáčet a vítr ji nemůže vysušit.“ Taková je duše a to je myšleno existencí duše.
     Sri Chinmoy s oblibou cituje ve svých komentářích ke Gítě evropské a americké básníky a myslitele. Asi není vhodnější způsob ukázat, jak je poselství Bhagavadgíty je univerzální a nadčasové. V kontextu s rolí duše Sri Chinmoy píše:“Nechme do své mysli vstoupit nesmrtelný výrok Wordswortha z jeho „Předtuchy nesmrtelnosti“:
Náš zrod není než spánek a zapomění.
Duše, která s námi povstává,
Hvězda našeho života,
někde již zapadla
a přichází z daleka:
ne v úplném zapomnění
a ne zcela nazí,
ale s vlečkou oblak slávy
pocházíme od Boha,
jenž je naším domovem.

Krišna učil svého žáka i cestě činu (karma józe). Ardžuna s překvapením zjistil, že tato cesta, cesta činu, je plodná a přinese mu vysvobození. Vznešená pravda zní:“Tvým rodným právem je čin, nikoliv jeho výsledek., jeho plody. Tvým cílem nechť nejsou plody činu a nebuď připoután ani k nečinnosti. Buď aktivní a dynamický, neusiluj o žádnou odměnu.“
Zde autor v této souvislosti cituje Ellen Hooperovou:
Spala jsem a snila, že život je Krása.
Procitla jsem a poznala, že život je Služba.

• Více o knize Védy, Upanišady a Bhagavadgíta
• Kniha Cesta Hrdiny
• Knihy o meditaci
• Biografie Sri Chinmoye
• Kapky moudrosti srdce jako dárek
• Knihovna Sri Chinmoye