Otázky a odpovědi - 2. část

Otázka:

Jak můžeme více používat svobodnou vůli?

Odpověď: Jako obyčejné lidské bytosti máme velice omezenou svobodnou vůli. Ale staneme-li se upřímnými hledajícími, budeme nakonec zaplaveni neoblomnou vůlí. Teď jsme jako kráva přivázaná ke kůlu. Je bod, za který nemůžeme jít, ale do této hranice máme svobodnou vůli. Čím výše jdeme nebo čím hlouběji jdeme ve své meditaci, tím více se zvyšuje naše schopnost. Dokážeme-li poslouchat pokyny duše nebo vynést duši do popředí, aby osvítila naše vitálno, naši mysl a naše fyzické tělo, naše vůle se stává neomezenou. V tu chvíli se naše individuální vůle sjednocuje s Univerzální Vůlí v nás. Když se Univerzální Vůle stane naší vůlí, naše svoboda je nekonečná. Ačkoliv nyní máme svobodnou vůli ve velice omezené míře, může být v nekonečné míře zvětšena.

Otázka:

Je vůle mé duše stejná jako Boží Vůle?

Odpověď: Ano, Boží Vůle a vůle duše jsou jednou a tou stejnou vůlí. Ale musíme znát rozdíl mezi vůlí duše a potřebou našeho požadujícího vitálna. Někdy bereme touhy po potěšení našeho požadujícího vitálna jako vůli duše. Když se ponoříme hluboko dovnitř, musíme poznat skutečnou vůli naší duše, a tato vůle a Vůle Boha jsou neoddělitelné. Když je tato vůle semínkem, které vzklíčí a stane se rostlinou, nazýváme ji vůlí duše. Když pak vyroste v obrovský strom banyán, nazýváme ji Vůlí Boha. Tato Vůle se nakonec projeví v duši, srdci, mysli, vitálnu a těle a skrze ně.

Otázka:

Jsou vůle člověka a Boží Vůle vždy v protikladu?

Odpověď: Do určité míry je to pravda. Člověk může nevědomě stát proti Boží Vůli, a stejně tak může člověk stát proti Boží Vůli vědomě. Někdy nám naše svědomí říká, co je Boží Vůle, ale nevěnujeme tomu žádnou pozornost. Cítíme, že když budeme poslouchat naše svědomí, naše ego nebude uspokojeno. Přirozeně, tehdy stojíme proti Boží Vůli. Na druhou stranu, mnohokrát se stává, že nejsme zcela proti Boží Vůli, ale nevíme, jaká je Boží Vůle. Tehdy nestojíme vědomě proti Boží Vůli. Nemůžeme říci, že v tu chvíli je naše vůle v protikladu s Boží Vůlí.

Musíme však vědět, že když nenaplníme Boží Vůli, ať už vědomě nebo nevědomě, vstupujeme do nevědomosti a zdržujeme svůj pokrok. Dítě nemusí vědět, co mu oheň může udělat, ale když se ohně dotkne, oheň jej popálí. Já vím, že mě oheň popálí, ale přestože to vím, dotknu se ohně a spálím se. Výsledek nevědomého nebo vědomého porušení je stejný. Když to ale někdo udělá nevědomě, je bezmocný. V tomto případě Boží Milost sestupuje dříve než jindy. Pokud někdo zná následky svého činu a přesto udělá něco špatného, Boží Milost nesestoupí okamžitě. Takový člověk musí znovu aspirovat nanejvýš upřímně a oddaně, aby snesl Shůry Boží Milost.

Otázka:

Jak může stát něco vně Vůle Nejvyššího?

Odpověď: Vůle Nejvyššího je ve všem, pravda. Ale musíme vědět, jaká je Jeho konečná Vůle a kolik této Vůle přijímáme jako svou vlastní. Dal nám trochu omezené svobody jako otec, který dá svému dítěti penci a dívá se, jak ji použije. Použije-li ji pro dobrý účel, otec mu dá více - dá mu pětník a potom deseticent.

Bůh nám dal omezenou svobodu, aby vyzkoušel, zda skutečně chceme dělat správnou věc. Musíme být velice opatrní. Jeho Vůle je v nás, a tak když nám dá penci, budeme schopni ji správně použít. Ale protože si rozvíjíme své ego, individualitu a osobnost, snažíme se použít tuto penci naším vlastním způsobem, namísto toho abychom šli hluboko dovnitř a zjistili, proč nám peníze dal. Když nám něco dá, okamžitě to chceme utratit. Ale použijeme-li to Jeho vlastním způsobem, dá nám více a více. Bůh nám dal svobodu, abychom získali radost. Kdyby nám řekl: "Dal jsem ti dolar. Použij ho na toto nebo na tamto; dávám ti to jen pro tento účel," potom nezískáme radost. Cítíme, že jsme k něčemu nuceni. Ale když řekne: "Něco jsem ti dal. Nyní to použij svým vlastním způsobem," potom to použijeme špatně. Jsme-li moudří, budeme vědět, že pokud to použijeme Jeho způsobem, potom nám dá mnohem více.

Na jedné straně nám dává a na druhé straně nás zkouší. Zároveň nás vnitřně inspiruje, abychom dělali správnou věc. Ale protože si chceme zachovat svou individualitu a osobnost, snažíme se to použít naším vlastním způsobem. Používáme svou velice omezenou vůli. Co může ubohý Bůh dělat? Nabídneme-li svou vůli Jeho Vůli, jen tehdy jsme bezpeční, jen tehdy jsme naplnění.