9 December
Meditace na každý den "měsíc březen"
Cestuješ-li neustále
na křídlech naděje
a ne na křídlech odhodlání,
nemůžeš uspět
na bojišti života.
1. března
Ten kdo miluje, nikdy nezestárne. Bůh je zářivým příkladem.
Možná máte pocit, že někteří lidé na tomto světě jsou velice špatní. Avšak získáváte něco, když cítíte, že někdo je velmi špatný, nebo když ho nenávidíte? Ten člověk nezískal z vaší nenávisti nic. A co se stalo s vámi? Tím, že jej nenávidíte, jste ztratili něco velmi sladkého v sobě samém. Proč by měl člověk ztrácet něco velmi cenného jen proto, že chce někoho napravit svou nenávistí? V tomto světě musíme být velmi moudří. Řeknete, že někdo je velmi špatný a že musíte něco udělat. Avšak nenávist není tím správným nástrojem. Chcete-li použít správnou zbraň, pak tou nejúčinnější zbraní bude láska.
Tvá mysl ví jen,
jak sestavovat stížnosti.
Tvé srdce ví jen,
jak zpívat píseň jednoty.
2. března
Modli se k Bohu, aby ti dal stejnou lásku, jakou On užívá, aby miloval sám sebe, tak aby ses mohl těšit z nekonečné svobody od pozemsky svazujících pout svého ega.
Myslíte si možná, že láska není dostatečně silná zbraň, zatímco nenávist je jako ostrý nůž. Ne. Síla lásky je nekonečně silnější než síla nenávisti, neboť když někoho milujete, tehdy musí do popředí vyjít jeho božské kvality. Někdo vám udělal něco nehezkého. Co však nyní chcete? Chcete jej potrestat a udeřit? Co se stane, když jej udeříte? Uvnitř vás je cosi, čemu se říká svědomí. Toto svědomí vás začne hryzat. Řeknete si: „Co jsem to udělal? On udělal něco špatného, to je pravda, ale já jsem teď udělal něco horšího. V čem jsem tedy lepší?” Každý den si můžete rozvíjet lásku, jestliže se brzy ráno, když vstanete, budete modlit k Bohu: „Ó Bože, chci vidět na ostatních ve Tvém stvoření jen dobré vlastnosti. Budou-li okolo mě špatné vlastnosti, anebo když mě lidé budou obtěžovat, pak mi prosím dej nezbytnou trpělivost, abych ve svém vnějším životě dokázal zůstat plný míru. Lidé mi mohou dělat špatné věci, ale dej, ať jim nabídnu svou trpělivost.”
Trpělivost
je zároveň Božím i lidským
posvátným tajemstvím
vítězství.
3. března
Sebedůvěra znamená Boží vnitřní vedení.
V duchovním životě nám Bůh dává schopnost dělat to, co On chce. Naše odevzdání Bohu je pro nás cestou, jak pomoci sami sobě, neboť On nám dává správný postoj a říká nám, co bychom měli ve vnějším světě udělat. Boží síla a Boží světlo nám dávají schopnost pomoci sami sobě. Musíme vyvíjet úsilí, avšak neustále si musíme připomínat, že naším Zdrojem je Bůh. Je to On, kdo nám dává schopnost pomoci sobě samým. My musíme být Jeho nástroji. Odvádíme práci, avšak musíme to činit pro Boha. Jste děti Boha a On naplní všechny vaše potřeby. Právě tak, jako vy uspokojujete potřeby svého vlastního dítěte, Bůh naplní vaše potřeby.
Nebudeš-li se řídit
šeptáním své duše,
tvůj bude život
hořkého zklamání.
4. března
Buď nejprve osvíceným jednotlivcem. Tehdy se můžeš stát tvůrcem naplněného světa.
Je to skrze vnitřní svět, jak může být naplněn svět vnější. Jak zasejete uvnitř, tak navenek sklidíte. Jestliže časně ráno nabídnu Bohu jednu božskou myšlenku, jednu duchovní myšlenku, uvidím, že během dne sklidím plody této božské myšlenky. Jestliže se modlím či medituji na božskou lásku, radost či mír, během dne se budu těšit z plodů své modlitby a meditace v podobě lásky, radosti, míru nebo čehokoli, pro co pláči. Vnitřní svět může ovlivnit a ovlivní svět vnější – k lepšímu.
Co mocně chováš
ve světě svých myšlenek,
učiní tě buď
pouličním žebrákem
anebo velikým králem.
5. března
Vedeš-li duchovní život, pak Bůh stojí v každém okamžiku tvého života na prvním místě.
Pro obyčejného člověka Bůh není na prvním místě. První je blahobyt, moc, důležitost, sláva a další věci. Duchovní člověk však řekne: „Na prvním místě musí být Bůh; vnitřní život musí být první.” Jak zasejeme, tak sklidíme. Zasejeme semínko a to vzklíčí. Poté vyroste v mohutný banyán. A tak náš vnitřní život musí stát na prvním místě, protože vše v našem vnějším životě, ať už je to duchovní či nikoliv, je výsledkem a zhmotněním našeho vnitřního života. Duchovní člověk cítí, že vnitřní život má nejvyšší význam a musí stát na prvním místě. Obyčejný člověk má pocit: „Ne, duchovní život je mlhavý a bezvýznamný. Užijme si života. Vlastněme a buďme vlastněni. Užijme si světa a nechme svět, ať si užije nás. Mezi duchovním životem a obyčejným životem není žádný most.” Duchovní člověk však upřímně volá: „Kéž uskutečním Pravdu jejím vlastním způsobem a pak vnesu tuto Pravdu do svého vnějšího života.” Pravda je uvnitř, avšak musí být pocítěna a vyjádřena také navenek.
Dokud nepoložíš Boha
na první místo
ve všem, co děláš a říkáš,
tvůj aspirující život
bude uvadat do nicoty.
6. března
Nejprve se modli oddaně k Bohu, aby tě považoval za svého zcela vlastního. Jen tehdy budeš moci považovat svět za svůj zcela vlastní.
Čím více budeme následovat vnitřní život, tím smysluplnější bude život vnější. Bez jádra, to znamená bez vnitřního života, vnější dosažení nebudou mít žádný smysl. Nic jiného než vnitřní život nedokáže uspokojit ani vás, ani mě – nikoho. Vnitřní život je život duše, kde neustále roste skutečnost a božskost. A tak prosím následujte vnitřní život, a tento vnitřní život vás bude vést, inspirovat a radit vám, jak být božsky a nejvýše úspěšní ve vašem vnějším životě.
Ty jen pluj
v lodi své aspirace.
Bůh bude rozhlašovat
slávu tvého nejvyššího
dobrodružství.
7. března
Mysli méně a více medituj. Plánuj méně a více jednej.
Meditace vás vysvobodí z moře nevědomosti. Meditace vám dá věčnou svobodu. A tato svoboda je svobodou jednoty. V této chvíli se nedokážete sjednotit ani s druhým člověkem přímo vedle sebe. Svým egem cítíte, že vy jste vy a on je někdo jiný. Kde je tedy svoboda? Svou velmi omezenou schopností a omezenou vědomostí se snažíte prosazovat svou vůli a svou lidskou moc užívat k tomu, abyste ovládali druhé. To je to, čemu říkáte svoboda. Toto není svoboda. Skutečnou svobodou je neoddělitelná jednota s vesmírem. Rostete společně. Vy něco získáte a vidíte, že to současně získává celý svět.
Současný způsob není cestou,
jak se stát dobrým.
Současný způsob není cestou,
jak milovat Boží stvoření.
Způsob, jak se stát dobrým,
je modlit se bezesně.
Způsob, jak milovat Boží stvoření,
je meditovat bezpodmínečně.
8. března
Ubohá mysl si stěžuje. Bohaté srdce si po celý čas uchovává svou jednotu s Bohem–stvořením.
Jestliže chcete vnitřní svobodu, duchovní svobodu, pak si přeji říci, že je ve sjednocení se zbytkem lidstva. Co získáte ze svobody, kterou budete mít oddělováním se od ostatních? Ano, měli bychom se oddělovat od nevědomosti, nedokonalosti, omezení, spoutání a tak dále, ale neměli bychom a nesmíme se oddělovat od své duše, od skutečnosti, kterou je světlo a blaženost. Když následujeme duchovní život, musíme vědět, že naše opravdová svoboda je ve ztotožnění se zbytkem světa, s celým lidstvem. Staneme-li se jedním, stojíme sjednoceni, pochodujeme sjednoceni vstříc Nejvyššímu. Sjednoceni naplníme náš Cíl.
Můj Pane Nejvyšší,
dej mi schopnost
milovat skutečnost těla Tvého stvoření
přesně tak, jako já miluji
Nesmrtelnost Duše Tvé Vize.
9. března
Tvá vnitřní existence a Boží vnější skutečnost jsou jedním.
Když božsky milujete sami sebe, ne emocionálně nebo sobecky, milujete se jen proto, že uvnitř vás dýchá Bůh, že se Bůh chce skrze vás naplnit. Milujete-li se sobecky, zabíjíte sami sebe. Milujete-li se nebožsky, sami sebe svazujete. Avšak milujete-li se božsky, milujete se jen proto, že uvnitř vás je Bůh. Proto se milujete. Vy a Bůh jste jedním.
Přikáži ti,
abys dělal správnou věc:
miluj sám sebe
upřímně a oduševněle.
Zakáži ti,
abys dělal špatnou věc:
neopatruj špatné mínění o sobě
a nespočívej pošetile
v lhostejnosti.
10. března
Nepromarni čas své služby Bohu světskými myšlenkami.
Stěžování nemůže mít nikdy žádný užitek. Pokaždé, když si stěžujeme, omezujeme a spoutáváme sami sebe. Náš život aspirace je seberozpětí pro Boží projevení. Když začnou stížnosti, jsou našimi opravdovými nepřáteli. Každá stížnost je nepřítel, pád, sestup ze stromu všemilující a všeobjímající skutečnosti, jehož jsme milujícími, ozařujícími a naplňujícími plody.
Žiješ-li v atmosféře aspirace,
dokonalost bude jménem,
které ti dá Bůh.
11. března
Je-li tvá meditace vskutku vysoká a hluboká, pak dozajista musíš mít tichý rozhovor s mírem.
Způsob, jak najít vnitřní mír, je meditovat na srdce, kde je neustálá radost, neustálá láska. V tu chvíli nebudeme volat po ocenění od ostatních. Budeme záviset na svém vnitřním Zdroji, kde je nekonečná radost, nekonečná láska, nekonečný mír.
Nevzdávej se!
Nevzdávej se!
Tvůj život modliteb
je tvé budoucí spasení.
Tvé srdce meditace
je tvá budoucí dokonalost.
Nevzdávej se!
12. března
Každý náš čin by měl být pro potěšení Boha, a ne pro získání potlesku. Naše činy jsou příliš tajné a posvátné, abychom je vystavovali před ostatními. Jsou určeny pro náš vlastní pokrok, naše dosažení a uskutečnění.
Abychom si byli vědomi Boha během svých každodenních činností, musíme cítit, že každý náš čin je v Oku Boha stejně důležitý. Musíme jednat s odevzdaným postojem, s čistými myšlenkami a osvícenou myslí. Jednáme-li, abychom uspokojili své ego, marnivost či pýchu, pak si nikdy nemůžeme být vědomi božskosti uvnitř, nikdy si nemůžeme být vědomi své skutečné existence ve svém vnějším životě. Bůh má pro každého z nás zvláštní poslání a naše duše na sebe vzala inkarnaci, aby toto poslání projevila. Musíme cítit, že máme božský účel, božský cíl.
Tvé srdce přišlo do světa
pracovat pro Boha,
a ne být uctíváno
člověkem.
13. března
Miluj Boha, jen Boha, bezvýhradně – je-li to možné, bezpodmínečně.
Láska. Koho milujete? Milujete Nejvyššího v každém člověku. Když milujete tělo, svazujete. Když milujete duši, osvobozujete se. Je to duše v člověku, je to Nejvyšší v každé lidské bytosti, koho milujete. Nic nemůže být většího než láska. Bůh je velký jen proto, že je nekonečnou láskou. Chce-li někdo definovat Boha, může to udělat milióny způsobů; ale přeji si říci, že žádná definice Boha nemůže být tak přesná, jako říci „Bůh je vší láskou”. Jestliže do naší mysli přichází strach, když řekneme „Bůh”, pak jsme od Boha milióny a miliardy mil vzdáleni. Jestliže do popředí vyjde láska, když opakujeme jméno Boha, pak jsou naše modlitby, naše koncentrace, naše meditace a naše kontemplace opravdové.
Jen miluj Boha trochu více;
jen mysli sám na sebe trochu méně.
Pohleď, podívej,
všechny tvé nevýslovné problémy
jsou vyřešeny.
14. března
Zatajuj svou nervozitu; nakonec zemřeš. Odhal svou nervozitu; nakonec budeš přemožitelem.
Celý svět je zajat neklidem a nervozitou. Samotným cílem provádění jógy je mít mír, mír mysli. Když získáme mír mysli, automaticky vlastníme neporazitelnou vnitřní sílu. Jak může do člověka vstoupit nervozita, je-li naplněn vnitřní silou? Nemůže existovat žádný neklid, žádná nervozita. Nervozita přichází tehdy, když vyjmete část celku. Strach přichází tehdy, když oddělujete cosi z celku. Tímto celkem je Bůh. Bůh je Absolutno. Když provádíte jógu, dotýkáte se Absolutna a vcházíte do Absolutna; nezůstáváte již více oddělenou částí celku. Když vstoupíte do Absolutna, je tam veškerá síla, veškerá moc; není zde žádný strach. V józe můžete vyléčit všechnu svou nervozitu, všechen neklid a všechnu nedokonalost.
Řekni své pochybující mysli
„Ne!”
Řekni svému milujícímu srdci
„Ano!”
Uleví se ti od tvého
nervózního napětí.
15. března
Pokud sis ještě nevšiml, mezi lidským životem touhy a nekončící nocí zklamání je nevyhnutelné spojení.
Bez ohledu na to, jak zakotveni jste v duchovním životě, uvidíte, že ve lpění je pouze zklamání. Nejsou-li vaše touhy naplněny, když na něčem lpíte, okamžitě vstupuje zklamání. V duchovním životě musíme ukončit veškeré lpění. Být osvobozeni od lpění neznamená, že musíte být chladní, lhostejní a od každého vzdálení. Lpění by mělo být proměněno ve správné porozumění a jednotu. Lpění není skutečnou jednotou. Lpění často existuje jen na okamžik, a poté – sejde z očí, sejde z mysli. Nanejvýš důležitá je skutečná jednota s lidskými bytostmi. V jednotě nejsme nikdy zklamáni, protože jednota v sobě obsahuje nejsilnější vnitřní porozumění, a toto vnitřní porozumění je osvícení.
Chceš-li se upřímně
vysvobodit z džungle lpění,
pak se stýkej s hledajícími,
kteří mají více víry v Boha
a více lásky k Bohu,
než máš sám.
16. března
Mysli na druhé. Tvé srdce tebou bude potěšeno. Zprosti druhé svých léček. Tvůj Bůh tebou bude potěšen.
Jak můžeme dosáhnout nelpění? Je to skrze aspiraci. Nelpění neznamená naprosté odříznutí všech vztahů. Nelpění znamená správné porozumění pravdě na její vlastní úrovni. A v nelpění uvidíme, že silou svého vnitřního života jsme se stali jedním s lidstvem. Slovo nelpění špatně chápeme a bojíme se ho, protože máme pocit, že cosi lámeme. Ne, nic nelámeme. Ve skutečnosti ve vnitřním světě svou ozařující a naplňující duší správně spojujeme sami sebe s ostatními. Toto činíme aspirací. Čím více aspirujeme, tím větším se stává naše zření. A toto zření je naší skutečnou realitou.
Stisk lpění
mě může potěšit
na prchavou vteřinu,
avšak uchopení nelpění
mě dokáže jistě a snadno potěšit
na celý můj život.
17. března
Medituj, medituj, medituj! Věnuj více pozornosti své meditaci. Zůstávej v meditaci déle. Medituj oduševněle, oddaně a zbožně.
V tomto světě děláme vše proto, že k tomu cítíme lásku. Děláme něco pro lidské bytosti, pro své příbuzné, své děti, protože je milujeme. Dosáhneme v něčem zručnosti, protože o to máme nesmírný zájem. Jestliže cítíme, že máme skutečnou lásku k meditaci, pak dokážeme snadno meditovat. Musíme v sobě nechat růst lásku k meditaci. Meditace není věc. Je to předmět. Učíme se s láskou dějepis, neboť se rádi dozvídáme o velkých událostech světa a slavných postavách historie. Podobně, máme-li skutečnou lásku k Bohu, pak budeme dělat to, co je zapotřebí, abychom Jej milovali. Začneme meditovat.
Jen rychlá připomínka k meditaci.
Medituj oduševněle;
snadno přemůžeš noc nevědomosti.
Jen rychlá připomínka k meditaci.
Medituj bezpodmínečně;
získáš Pána Nejvyššího
natrvalo.
18. března
Chováme-li v mysli neustále dobré myšlenky, božské myšlenky, čisté myšlenky, pak s námi negativní síly nemohou zůstat.
Každý den časně zrána, alespoň pět minut, musíme posilovat své pozitivní myšlenky, pozitivní vůli, pozitivní sílu. Co míníme pozitivní silou? Máme na mysli to, že Pravda existuje uvnitř nás a my ji poznáváme. Poté se snažíme cítit, že Pravda je již ztělesněná. Nakonec se snažíme cítit, že tato Pravda musí být v nás a skrze nás odhalena a projevena. Tehdy nemůže existovat žádná negativní síla, která by nás rušila či ničila naši aspiraci. Velice často negativním silám dovolujeme, aby nás napadaly. Jestliže jim nedáme příležitost, pak od nás musejí zůstat tisíce mil vzdáleny.
Prostě miluj vyšší život více.
Nižší život
se ti sám od sebe vyhne.
19. března
Boží Milost může vymazat a vymaže minulost, jestliže a pokud jsi připraven čelit a překročit skutečnosti svého současného života.
Jestliže víme, že je někdo, kdo má bezmeznou Milost, bezmezný Soucit, pak uděláme-li něco špatně, běžme k Němu pro záchranu. Avšak musíme také vědomě chápat, že bychom neměli dělat věci, které jsou špatné, neboť nás zavolá zákon karmy, zákon činu. Jestliže budu stále dělat špatné věci, jak mohu očekávat lepší život, více naplňující život? Ne. Musím za něj zaplatit. V každém okamžiku mi Bůh dává šanci učinit buď dobrou věc, anebo, přátelím-li se s nevědomostí, udělat věc špatnou. Záleží to tedy na mně. Jestliže udělám správnou věc, přirozeně budu mít ve svém životě Boží Světlo, Mír, Blaženost, Harmonii a Dokonalost, a udělám-li věc špatnou, musím zaplatit cenu, vyměřenou zákonem karmy.
Žádná zkušenost není zadarmo
ve vnějším světě.
Žádné uskutečnění není zadarmo
ve vnitřním světě.
20. března
Považuj své pozemské povinnosti za božské povinnosti. Uvidíš, že Bůh bude zodpovědný za plody tvých činů.
Pokud jste odevzdali Bohu vše, co máte, a vše, čím jste, pak můžete ucítit, že Bůh je zodpovědný za všechny vaše činnosti. Máte-li pocit, že vy jste zodpovědní za své děti, za své rodiče, za své přátele, a cítíte, že vy musíte zapálit plamen aspirace nebo osvítit jejich neosvícenou přirozenost, pak se mýlíte. Nezískáte mír ani sami pro sebe, ani ho nedokážete nabídnout žádnému Božímu dítěti na zemi. To Bůh je zodpovědný; Bůh je nepostradatelný. Musíte pracovat oduševněle, oddaně a bezpodmínečně, abyste v každém okamžiku viděli Boha v každé lidské bytosti. Je to skrze vědomé a neustálé odevzdání Vůli Boha, jak toto budete moci ucítit.
Nyní, když ses stal
svítáním odevzdání svého života,
Bůh ti dává
Oblohu Nesmrtelnosti
svého Srdce.
21. března
Když chovám dobré myšlenky, cítím, že člověk koneckonců není tak špatný.
Bůh nám dal inteligentní mysl. Dal nám pevné tělo. Dal nám silné vitálno. Dal nám mnoho věcí, kterých si můžeme cenit. Dal nám vnímavost. Naplňme svou nádobu po okraj dobrými myšlenkami, božskými myšlenkami. On nám dal schopnost, možnost a navíc příležitost rozvinout si své dobré kvality. Pokud jsme doopravdy upřímní, ucítíme, že Bůh nám dal požehnání nad naši schopnost – nejen nad naši schopnost, ale i nad naši potřebu.
Ráno mě Bůh požehnává
čistými cíli.
Odpoledne mě Bůh požehnává
jasnými představami.
Večer mě Bůh požehnává
vzácnými odměnami.
22. března
Tím, že máš provinilé vědomí, nezískáváš světlo ani moudrost.
Jestliže jste udělali něco, co není správné, snažte se udělat správnou věc, božskou věc. Tuto vteřinu, tuto minutu jste již použili. Mohli jste ji použít buď ke správnému anebo ke špatnému účelu. Pokud jste ji použili ke špatnému účelu, pak následující minutu použijte k účelu božskému. Použijete-li tento okamžik k božskému účelu, aniž byste přemýšleli o předchozí minutě, kdy jste udělali něco špatného, co se stane? Vaše pozitivní síla, síla vůle, kterou jste použili pro správnou věc, pak bude mít sílu ve své celistvosti, ve své plnosti. Myslíte-li však na předchozí minutu s pocitem viny, že jste udělali něco špatně, a následující minutu jste odhodláni učinit správnou věc, polovina vaší síly je opět ztracena v temnotě a jen polovina může být využita ke správnému činu. V příští minutě se tedy pokuste vynést do popředí svou plnou sílu a předchozí chybu vymažte.
Sluncem zalitou cestou
k realizaci Boha
je dočista zapomenout
a moudře odpustit
svým minulým selháním.
23. března
Nemysli na minulost. Jdi kupředu s tichou myslí a nezůstávej tam, kde jsi, se svými svazujícími vzpomínkami.
Když v sobě někdo opatruje své chyby nebo nad nimi dlouze přemítá, tehdy opět nevědomě zesiluje svou vlastní vinu. Mohu si myslet: „Činím pokání.” Ale proč bych se měl kát? Pokud jsem něco udělal špatně, pak mám také schopnost udělat správnou věc. Zaměříme-li veškerou svou pozornost na správ-nou věc, zvětšujeme svou pozitivní sílu. Pocit viny, neustálý pocit sebevyčítání, naneštěstí v západním světě prostupuje vše. Jestliže mým Zdrojem je Bůh, absolutní nekonečné Světlo, jestliže vím, že odtud jsem přišel, pak se jednoho dne musím ke svému Zdroji vrátit. Během svého pobytu na zemi jsem, bohužel, zažil několik nezdravých, neaspirujících a ničivých zkušeností. Nyní se musím těchto nešťastných zkušeností zbavit. Musím ve svém životě získat naplňující zážitky. Pro ně se tedy musím soustředit jen na tu správnou věc, božskou věc, která mě naplní, a ne na věci, které mi stojí v cestě.
Boží Soucitné Oko
nám dává ne pouhou jednu šanci,
ale bezpočet šancí
změnit svůj špatný směr.
24. března
Uvnitř oduševněle a bezesně miluji. Navenek štědře a bezpodmínečně rozdávám.
Když hledáme vnitřní světlo, nemusíme se vůbec vzdávat materiálního života. Musíme žít na zemi. Vzdáme-li se členů své rodiny, svých dětí, svých rodičů a blízkých, pak se zítra vzdáme i vnitřního života. Co potom získáme? Kde je Bůh? Bůh je uvnitř každého. Čeho se tedy hodláme vzdát? Hodláme se vzdát nevědomosti. Hodláme se vzdát spoutání. Hodláme se vzdát pokušení, svého vlastního pokušení, a dalších nebožských věcí. Avšak říkáme-li, že proto, abychom realizovali Boha, se musíme vzdát své pozemské existence, pak je to chyba. Toho není vůbec zapotřebí. Bůh je zde na zemi právě tak jako v Nebi.
Udržuj svůj vnitřní život posvátný
a ne tajný.
Udržuj svůj vnější život oduševnělý
a ne mocný.
25. března
Chceš-li Boha, musíš žít prostý život.
Den má jen dvacet čtyři hodin, a když utečou, už se nevrátí zpět. Promeškáte-li hodinu, je ztracená provždy. Nebudete ji moci vrátit. Musíte se rozhodnout, k čemu použijete každý letmý okamžik – pro světské potěšení, anebo pro Boha. Pokud cítíte, že vaší první a nejpřednější potřebou je Bůh, pak učiníte-li svůj život prostším, nic vás nebude rušit a svádět. Jestliže si necháváte okolo sebe všechny zdroje pokušení, pak vědomě a záměrně zpomalujete svůj duchovní pokrok.
Jsi-li určen k tomu,
abys učinil
cosi velkého pro Boha,
pak život tužeb
není určen pro tebe.
26. března
Jakákoli metoda duchovní disciplíny bude mít dvě nezbytná a neoddělitelná křídla: naprostou trpělivost a pevné odhodlání.
Mám-li vybrat, která vlastnost je na počátku duchovního života nejdůležitější a nejvíce naplňující, pak musím říci, že je to sebedisciplína. Co potřebujeme je ukázněný život. Naše mysl je obětí pochyb, starostí, úzkostí a tak dále. Ukázněný život nebude mít stejný osud. Bude mít radost a mír. Ukázněný život přichází z neustálého cvičení. Nikdo nemůže být mistrem světa přes noc. Co znamená cvičení? Cvičení znamená trpělivost. Trpělivost není cosi slabého. Je to cosi dynamického; je to cosi ozařujícího. Potřebujeme trpělivost, abychom měli ukázněný život. Chceme-li ukáznit svůj život dnes, najednou, může to být nemožné. Avšak zítra to možné bude.
Abych zvýšil svou blaženost
vnitřního pokroku,
obnovil jsem svou pozornost
životu sebedisciplíny.
27. března
Dokážeš-li utišit svou mysl a požádat srdce, aby hovořilo k Bohu, jen tehdy míříš správným směrem.
Meditace je jako vnitřní svítilna. Když vejdete do tmavé místnosti se svítilnou, místnost je okamžitě ozářena. Když ve své meditaci vstoupíme do svých podvědomých, nevědomých či dokonce bezvědomých částí, okamžitě cítíme, že zasvitlo světlo. A když zasvitne světlo, tehdy božskost, kterou je ticho uvnitř nás, dostává okamžitě příležitost k vesmírnému rozpětí.
Každý den
se modli k Pánu Nejvyššímu,
aby vynesl na povrch tvé vnitřní slunce.
To utiší svíčku zmatku
tvé mysli.
28. března
Život krásy je životem míru.
Mír není pouhou nepřítomností hádek a válčení; mír je projevením naší neoddělitelné jednoty se vším. Tato jednota není jednota konečného s konečným, ale jednota konečného s Nekonečným. Když se konečné ztotožní s Nekonečným, krása Nekonečného přemění samotný dech konečného a krása země se spojí s krásou Nebes. Krásou země je oduševnělý pláč; krásou Nebes je oduševnělý úsměv. Když se pláč země a úsměv Nebes setkají, tehdy svítá dokonalost krásy.
Když mé srdce míru
sní,
můj život blaženosti
zpívá.
29. března
Disciplinovaný život může přijít pouze z jedné věci, a tou je aspirace, náš vnitřní pláč.
Když pláčete po vnějších věcech, někdy je dostanete, někdy ne. Avšak je-li váš vnitřní pláč upřímný, uvidíte, že naplnění zasvitne. Dítě pláče po mléku. Pláče ve své kolébce v obývacím pokoji. Matka může být v kuchyni. Ať je kdekoli, jakmile zaslechne jeho pláč, přiběhne, aby dítě nakrmila mlékem. Proč? Matka cítí, že pláč dítěte je opravdový a upřímný. Podobně v duchovním životě máme vnitřní pláč. Máme-li tento vnitřní pláč, pak nezáleží na tom, kdy pláčeme. Může to být v jednu hodinu nebo ve tři či v poledne, ráno nebo večer. V jakoukoli dobu tento vnitřní pláč přichází k Bohu a Bůh jej musí naplnit.
Nikdy nedovol
proudícím slzám svého srdce,
aby vyschly.
Nikdy!
30. března
V tichu tvého srdce nemůže dokonalost tvého života zůstat vzdáleným voláním.
Jestliže chce někdo ukáznit sám sebe, jestliže je nespokojen se svým životem a cítí, že z ukázněného života může získat skutečné naplnění, dokonalost a uspokojení, tehdy Bůh musí tomuto upřímnému hledajícímu pomoci. Je-li zde vnitřní pláč, pak nic na zemi nemůže být odepřeno. Žádné naplnění nemůže být upřeno člověku, který má vnitřní pláč.
Světlo Božího Soucitu
není nikdy odrazeno,
bez ohledu na to, jak špatný jsem byl včera,
bez ohledu na to, jak zbytečný jsem dnes,
neboť ví, že ztělesňuji příslib projevení
dokonalosti Jeho Kosmické Vize.
31. března
Ovládání touhy je dobré. Lepší je odpoutání. Nejlepší je cítit se zcela vyproštěn z pout přírody.
Je veliký rozdíl mezi potěšením a radostí. Lidský svět, vnější vědomí, pláče po potěšení, a pokaždé když je potěšení naplněno, vidíme, že v potěšení se tyčí zklamání. Avšak pokud cítíme, že do našeho života přichází radost, pak radost vyrůstá ve větší radost, zaplavující radost, bezmeznou radost. Když meditujeme pět či deset minut, získáváme vnitřní radost, která nás naplní. Když pomýšlíme na to, že si koupíme něco zbytečného, velké auto nebo něco takového, pak naplňujeme své potěšení. Brzy jsme zklamaní, protože to, které jsme dostali, není dost velké; chceme něco pohodlnějšího. Honíme-li se za pohodlím s pomocí své touhy, pak přirozeně nebudeme uspokojeni. Pláčeme-li však po radosti, vnitřní radosti, pak pokaždé běžíme vstříc naplnění, neboť vnitřní radost chce jen to, abychom naplnili Boha; a jen naplněním Boha můžeme být skutečně naplněni i my.
Pokud nejsi vždy
duchovně obezřetný,
nutně budeš odplaven
náhlou záplavou touhy.
Except where explicitly stated otherwise, the contents of this site are licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 3.0 Unported License. read more »
SriChinmoyCentre.org is a Vasudeva Server project.