Dobro a zlo

• Otázky a odpovědi

Zlo je v naší mysli, ne v našem aspirujícím srdci. Mysl chce okusit celý svět po malých částech, kousek po kousku. Srdce chce obejmout celý svět jako celek. Srdce cítí, že mu patří celý svět. Mysl říká: "Tohle je moje. Tohle je tvoje." Čím více může mysl oddělovat, tím větší radost získává. Zlo je pocit oddělení. Tam, kde je jednota, není žádné zlo. Máme-li dobrou vůli, lásku, pocit jednoty, potom namísto ničení světa se budeme snažit celý svět obejmout.

Je to tentýž starý příběh: neposlušnost. Posloucháme-li vnitřní zákon, potom se nic nestane. Ale neposlechneme-li vnitřní zákon, vzniká zlo. Používáme-li správně naši svobodu, potom jdeme k Božskému, ke Světlu. Ale pokud ji zneužijeme, potom se stáváme protibožskými, stáváme se nepřátelskou silou.

Nebylo záměrem Boha, aby byly nebožské síly. V tomto světě se děje mnoho věcí, které jsou tolerovány. Je jedna věc mít něco plně odsouhlaseno a jiná, když je to jen přijímáno nebo tolerováno. Mají-li rodiče špatné děti, co mohou dělat? Prostě neposlušné a zlobivé děti tolerují. Všichni jsme dětmi Boha. Některé děti jsou dobré, některé jsou špatné. Ale Bůh neměl v úmyslu mít špatné stvoření.

Bůh je všudypřítomný. Je v dobru a je také v takzvaném zlu. Když mě chce sežrat tygr, cítím, že tygr je nebožská síla. Ale Boží existence je i v tygrovi. Vše je v proudu evoluce směrem k většímu projevení Boha. Nezáleží na tom, jakého stupně evoluce člověk nebo věc dosáhla, uvnitř toho člověka nebo věci je stále Bůh.

Právě teď piji čistou vodu. Je to dobrá voda. Ale voda může být také špinavá, nečistá. Boha můžeme najít v nečisté vodě stejně tak jako v čisté. Ale přestože je v ní Bůh, nebudu špinavou vodu pít, protože vím, že to ublíží mému tělu.

Duchovní lidé, kteří meditují, se snaží vidět Boha na určité úrovni vědomí. Bůh je také ve špatných věcech, ale my se nechceme vracet do zvířecího království a do nižších říší vědomí, abychom Boha hledali.