O potřebě duchovního mistra

Duchovní Mistr je největším požehnáním v životě hledajícího. Život hledajícího se dělí v podstatě na dvě části. Na život bez duchovního Mistra a život s duchovním Mistrem. Zatímco před nalezením duchovního Mistra je v životě hledajícího mnoho nejistoty a nejasnosti, po jeho nalezení může být všechna tato nejistota nahrazena jistotou a světlem. Hledající už nemusí tápat v tom, co je správné a nesprávné, v tom jak meditovat či jak se modlit.

Přijetí Mistra žákem je často váhavé a nejisté. Přijetí žáka Mistrem je vždy jistotou a Boží vůlí. Zatímco Mistr vidí žáka jako část sama sebe, žák vidí Mistra jeho ztělesnění Nejvyššího podle svých schopností. Zejména podle svojí vnímavosti a víry v Mistra. A tak ho nejprve vnímá jako zdroj inspirace, později jako ztělesnění Nejvyššího a ještě později jako část sama sebe. Má-li hledající veliké štěstí, podaří se mu najít skutečného duchovního Mistra ve fyzickém těle. To je veliká výhoda, neboť lze obvykle přebývat alespoň občas ve fyzické přítomnosti Mistra a jeho světlo a vědomí může žáka sytit i na fyzické úrovni. Mnoho z nás hledajících tuto zkušenost zažívalo nebo zažívá. Naše mysl nebo jakákoli úroveň naší vnitřní bytosti může být unavená a bez světla. Často plná chybností, strachu a nejistot. Fyzická přítomnost Mistra ale působí neomylně a se skálopevnou jistotou. Slabosti žáka jsou vytaženy na světlo Boží, pročištěny, a žák od Mistra odjíždí nabit duchovní silou a optimismem.

Co si ale žák počne, když jeho Mistr v duchovním těle není? Znamená to, že tyto duchovní požitky mu jsou odepřeny? Samozřejmě že ne, ale i tady platí, že každý dostává, co si zaslouží. Jako vždy. Z vědomí Mistra nic nepřibývá, ani nic neubývá, bez ohledu na to, kolik světla či duchovnosti lidstvu nabídne. Nebo zda je ve fyzickém těle či není.

Je to vnímavost žáka, která určuje, zda světlo Guruova vědomí pronikne z vyšších úrovní vědomí až na úroveň, na které se běžně pohybujeme my hledající. Nebo tedy alespoň na úroveň, na kterou se vyšplháme v naší meditaci. Guru nemá, kam by přišel nebo odkud by odešel. Jeho vědomí je věčné a všudypřítomné. Pokud tedy pláčeme dostatečně intenzivně a upřímně, náš Mistr nám dokáže dát cokoliv, co potřebujeme bez ohledu na to, kde jsme my a kde je On. Je dobré hledat inspiraci v čemkoliv, čeho se duchovní Mistr dotkl, co udělal, řekl nebo napsal. Ale je ještě lepší hledat duchovního Mistra v sobě. Snažit se zasvětit každý svůj čin, slovo nebo mlčeni svému Nejvyššímu Já. I když člověk zpočátku přímé vedení nemá, měl by se alespoň modlit před důležitým rozhodnutím nebo činem, aby tento byl v souladu s Boží vůlí. A postupně tento postoj rozvíjet. Základem takového postoje je jistota daná vírou nebo duchovní zkušeností, že duchovní Mistr je v žákovi neustále přítomen a ochotný pomoci.