Otázky a odpovědi

OTÁZKA:

Pamatujete si vědomě všechny své vnitřní prožitky?

ODPOVĚĎ: Běžný hledající si obvykle své zážitky nedokáže vědomě uchovat, ačkoli jejich esence zůstává v jeho vnitřním životě. Dokonce i velmi hluboký zážitek může po čtyřech letech zcela zapomenout, zahalí jej totiž nevědomost jeho života. Může si říkat: "Jak jsem mohl mít takový prožitek? Jestliže jsem jej skutečně měl, proč potom stále dělám tolik špatných věcí? Jak to, že se nemodlím a nemedituji? Znamená to jedině, že to nebyl tak významný prožitek." Jeho pochyby prožitek pohltí a nakonec na něj zapomene. Kdo však dosáhl Poznání, ví, že cokoli viděl či cítil, byla naprostá pravda. Díky svému vnitřnímu vidění si také pamatuje své vnitřní prožitky z předchozích inkarnací. Avšak obyčejný hledající, přestože měl třeba jen dva hluboké zážitky v životě, nemusí si z nich pamatovat vůbec nic.

OTÁZKA:

Jak poznáme, na jaké úrovni vědomí se během meditace nacházíme?

ODPOVĚĎ: Hledající si může být vědom stavu svého vědomí teprve tehdy, stojí-li na samém pokraji realizace. Běžný aspirant to vědět nemůže a také to pro něj není nezbytné.

Existuje sedm vyšších světů a sedm nižších světů. Duchovní Mistr může snadno vstoupit do všech těchto čtrnácti světů současně a vidět, co se v nich odehrává. I aspirant se může v určitém okamžiku dostat do více světů, nebude však schopen poznat, na jaké úrovni vědomí se během své meditace nachází. Pro realizované duše je to velmi snadné.

Váš duchovní Mistr vám dokáže říci, ze které úrovně určitý prožitek pochází. Řekne-li vám, že určitý zážitek přichází ze světa vitálna či světa mysli, pak již budete schopni takový zážitek v budoucnu rozpoznat.

OTÁZKA:

Je možné, že během meditace něco získáme, aniž bychom si tohoto prožitku byli vědomi?

ODPOVĚĎ: Když se nám dostává světla, míru či blaženosti ve vyšší úrovni vědomí, naše fyzická mysl někdy není přesvědčena o tom, že skutečně něco získává. Avšak pro fyzické vědomí není nutné, aby si bylo vědomo toho, co získalo. Světlo může vstoupit do vyšších oblastí emocionální bytosti a působit tam několik minut, dnů či dokonce déle. Vytvoří zde novou půdu, která nakonec zplodí velkou úrodu vnitřních prožitků. Může však chvíli trvat, než tyto prožitky proniknou do hrubého fyzického vědomí.

Dojde-li k prožitku ve fyzickém vědomí, můžeme jej vidět a cítit svými smysly. Tehdy se přirozeně můžeme spolehnout na své vnímání. Je-li však náš prožitek čímsi velmi subtilním, odehrávajícím se na vyšší úrovni vědomí, nemusíme si jej být vědomi. Potom se snažíme přimět svou fyzickou mysl, aby si uvědomila něco, co se odehrává v jiných oblastech naší bytosti. Pokud si je naše fyzično i duchovno současně vědomo všeho, co se v nás odehrává, pak bez ohledu na úroveň vědomí, v níž náš prožitek probíhá, pocítíme jej ve svém fyzickém vědomí. Tehdy získáme přístup ke všem úrovním vědomí a fyzické nebude moci zpochybňovat skutečnost těchto jemných prožitků. Jinak se může stát, že když Nejvyšší zaklepe na dveře fyzického, fyzické v nás klepání zapře.

OTÁZKA:

Někdy mám při meditaci pocit, že se v příštím okamžiku dostaví nějaký zážitek, avšak nic se nestane. Z jakého důvodu?

ODPOVĚĎ: Důvodem, že k ničemu nedojde, je to, že jste nedosáhl skutečné výšky. Stojíte na jejím okraji, ale nedosáhnete jí úplně. Je tomu jako se zapalováním vařiče. Pustíte-li plyn, musíte otočit kolečkem do určité polohy, abyste zažehl plamen. Vy se dostanete téměř až k tomuto bodu, ale příliš brzy přestanete. Kdybyste býval pootočil kolečkem jenom o kousek dál, podařilo by se to.

Stejné je to s meditací. Kdybyste býval došel jenom o trošku výše či hlouběji, zážitek by se dostavil. Vy jste ale odvrátil svou pozornost nebo vás cosi přinutilo stáhnout se zpátky, místo abyste pokračoval. Neudržel jste svou aspiraci a vaše vědomí upadlo. Jako kdybyste šplhal na nejvyšší větev stromu, najednou na vás kdosi zezdola zavolal a vy jste zapomněl na výtečné ovoce na vrcholku a slezl jste dolů. Jestliže dokážete udržet svou výšku a neodpovídat na volání zezdola, pak dosáhnete své největší výšky a dostane se vám zážitku.

Když se modlíte či meditujete, představte si, že jedete na kole. Když jedete na kole, obě kola se musí stále otáčet. Nemůžete stát bez pohybu na jednom místě. Když meditujete, musíte udržet svou aspiraci po celou dobu - jinak spadnete. V duchovním životě musí být neustálý pohyb. Buď se pohybujete dopředu, nebo couváte zpátky. Pokud se pokusíte být nehybní, nevědomost světa vás stáhne zpět na místo, odkud jste vyjel.

Co potřebujete ve svém životě aspirace není úspěch, ale pokrok. Pokrok sám o sobě je aktivní forma úspěchu. Začnete-li brzy ráno meditovat a pomyslíte si: "Dnes musím dosáhnout nejvyššího zážitku, jinak se budu cítit bídně," potom vám Bůh možná dopřeje onoho prožitku, který pro vás bude úspěchem. Avšak On vás nevyužije jako svůj nástroj, protože se od Něj snažíte něco dostat. Vyžadujete od Něj, aby se vám dostalo vnitřního zážitku, zatímco byste měli žádat pouze o příležitost a výsadu stát se Jeho nástrojem a sloužit Mu způsobem Jemu vlastním.

Když voláte jen po tom, abyste potěšili Boha způsobem Jemu vlastním, když voláte jenom po pokroku, pak se vám nutně musí dostat všech prožitků, které pro vás má Bůh připravené ve chvíli, kdy si to bude přát. Právě nyní se snažíte vyšplhat do veliké výšky, abyste dosáhli zážitku. Na tomto stupni vašeho duchovního vývoje je pro vás mimořádně obtížné dostat se do takové výšky. Pro Boha je však velmi snadné, aby sám snesl ovoce dolů a podal vám je. Je vynikající lezec. Umí šplhat nahoru i dolů. Proto dokážete-li potěšit Boha, i kdybyste při tom zůstali u paty stromu, Bůh vyšplhá nahoru místo vás a přinese zážitek dolů, je-li Jeho Vůlí, abyste jej prožili.

OTÁZKA:

Častokrát mám pocit či dojem, že vidím světlo, má mysl to ovšem silně zpochybní. Byl jsem zvědavý, zda ono světlo bylo skutečné, či jen výplodem mé fantazie.

ODPOVĚĎ: Je-li to opravdové světlo, je-li to čisté božské světlo, pak mysl v žádném případě nedokáže zpochybnit to, co vidíte. Mysl nemá schopnost zpochybnit božské světlo, zatímco jej vidí. Záře tohoto světla je taková, že žádnému mentálnímu podezření či pochybám nedovolí vstoupit. Objeví-li se skutečné božské světlo, mysl je zcela vyřazena a nepůsobí ani v nejmenším. Celá bytost se stane duší.

Mysl má schopnost zpochybnit božské světlo posléze. Když vidíte světlo, mysl je božská. Později, když vaše vědomí poklesne a přestanete si být fyzicky světla vědom, může mysl posbírat síly a pokusit se vnést podezření do vašeho prožitku. Tehdy můžete zpochybňovat světlo, které jste spatřil. Stojí-li Bůh právě před vámi, nebudete o tom pochybovat. Avšak v okamžiku, kdy Bůh zmizí z vašeho vnějšího vidění, můžete Jej zpochybnit.

Díky své jednotě s tělem nepochybujete o svých očích či nosu. Víte, že jsou částí a součástí vašeho těla, a že vaše tělo je částí a součástí vašeho života. Podobně božské světlo je částí a součástí vašeho skutečného bytí. Jak můžete popřít či zpochybnit své vlastní bytí? Avšak poté, co zážitek zmizí a vy již nepociťujete světlo jako své vlastní, v tu chvíli do vás může vstoupit pochybnost.

OTÁZKA:

Jednou jsem měl zážitek, při němž jsem cítil čistotu Boha, Boží sílu a Věčnost. Pak mě však pocit opustil.

ODPOVĚĎ: Byl to dar čisté Milosti. Nejvyšší ti při své nekonečné štědrosti bezvýhradně nabídl Svou Milost. Proto byl takový zážitek možný. Takové věci nejsou halucinace. Duchovní Mistři mají volný přístup k těmto prožitkům, avšak i hledající jich mohou dosáhnout, pokud se modlí a meditují upřímně.

Získal jsi tento zážitek z Boží Milosti, avšak nečistota ti zabránila podržet si jej. Veškeré duchovní bohatství, kterého můžeš nabýt, ať už je jakéhokoli druhu, zničí nečistota. Mnozí lidé mají někdy silné zážitky, ale hned příští den se oddávají nižšímu vitálnímu životu. Všechny jejich vyšší zážitky jsou pak zničeny. Zdržíme-li se však požitků vitálního a emocionálního života, naše vyšší prožitky narůstají. Narůstají a upevňují se, stejně jako kmen banánovníku. Proto musíte být mimořádně opatrní, abyste se neponořili do světa vitálna, chcete-li si uchovat sílu svých nejvyšších zážitků.

OTÁZKA:

Při meditaci jsem zažil pocit naprosté svobody. Pak jsem se však musel vrátit do normálního života a cítil jsem se velice unavený a vyčerpaný.

ODPOVĚĎ: Dostane-li se vám vyššího prožitku, je to něco, co vás nakrmí, občerství a dodá sílu. Pokud jste vyčerpán a vaše energie je vysátá, znamená to, že jste překročil své možnosti. Jinak přímo po meditaci budete mít sílu lva.

OTÁZKA:

Když mám dobrou meditaci a začnu se nořit hluboko do svého nitra, po několika minutách se cítím velice ospalý a celé tělo je téměř umrtvené.

ODPOVĚĎ: Zakoušíte prožitek ticha. Během meditace se vaše mysl naprosto odevzdala vašemu srdci a srdce s myslí se spolu odevzdaly duši. Tehdy pociťujete nehybné ticho. Myslí cítíte, že jste se ocitl mimo tento svět, a že byste se měl vrátit a být velmi dynamický. Avšak nikoliv! V tu chvíli pracuje duše nejsilněji a vy nemusíte vyvíjet žádný pohyb.

Tento svět ticha není jako běžný spánek, v němž člověk ztrácí vědomí. Takovýto stav je naopak velice příznivý. V tichu samotném je obsažena spontánní tvořivost, spontánní pohyb a spontánní život - život duchovního probuzení a duchovního odhalení. Pokuste se v tomto stavu zůstat a vrůst do něj s největší upřímností, pokorou a oddaností. Můžete tam bez obav setrvat po několik dní nebo i měsíc. Pak uvidíte, že nehybné ticho přerůstá v ticho dynamické.

Cítíte-li se ospalý, už když se připravujete k meditaci, znamená to, že vás přemáhá únava nebo lenost. Pokud se však takový pocit objeví během dobré meditace, není to žádný spánek. Vstupujete do světa ticha a zaměňujete jej se spánkem.

OTÁZKA:

Když jsem poprvé začal meditovat, cítil jsem, jak čistota a božskost prostupuje každou buňku mého těla. Když však medituji nyní, nic takového necítím, ačkoli se domnívám, že jsem svou schopnost meditovat zlepšil. Proč je tomu tak?

ODPOVĚĎ: Když se rozběhnete jak nejrychleji můžete, zpočátku jste velice čilý. Poté po třiceti metrech vaše paže a nohy dosáhnou lepší koordinace. Cítíte se zcela uvolněně a dokonce můžete přestat vnímat, že běžíte. Nevynakládáte žádné další úsilí a přesto nezačnete zpomalovat. Na začátku musí mysl donutit tělo k pohybu. Jakmile se však dostanete do přirozeného rytmu, mysl již nemusí přesvědčovat tělo, aby běželo co nejrychleji. Automaticky pak můžete běžet, jak nejrychleji dovedete.

OTÁZKA:

Při různých příležitostech jsem během meditace viděl červené, modré a bílé světlo. Mohl byste prosím vysvětlit jejich význam?

ODPOVĚĎ: Červená je dynamický aspekt Boha; představuje božskou sílu, kterou vidíte uvnitř sebe samého. Vstoupí-li do vás božská síla, naplní vás ohromnou energií.

Bílá je barva čistoty. Představuje vědomí Božské Matky. Když vidíte bílou všude kolem sebe, cítíte, že celá vaše fyzická bytost je zaplavena čistotou, od chodidel až po vrcholek hlavy. Vidíte-li bleděmodrou barvu, znamená to, že Nekonečnost vstupuje do vašeho aspirujícího vědomí. Nekonečnost nemůžete pochopit vaší myslí. Mysl si představí velikou vzdálenost, o kousínek ji prodlouží a pak se zastaví. Ale Nekonečnost se rozšiřuje stále. Zkuste cítit, že se vaše vědomí rozšiřuje do Nekonečnosti a tato Nekonečnost vstupuje do vašeho aspirujícího vědomí.

OTÁZKA:

Dříve jsem cítil zlaté světlo kolem svého srdce, nyní to však necítím. Jak mohu znovu získat tuto překrásnou přítomnost?

ODPOVĚĎ: Když se toto zlaté světlo, jež je světlem božského projevení, dotkne země, nemusí setrvat na dlouho. Pokud cítí, že v srdci nemůže zůstat, protože srdce není dosti čisté, ustoupí. Je-li však srdce čisté, působí toto světlo nejprve v oblasti srdce a posléze se posouvá do vitálna a fyzického.

Není nezbytné znovu získávat viditelnou přítomnost světla. Chcete- li sledovat duchovní cestu, toto světlo není to, po čem toužíte - je to neustálá starost Boha o vás, Boží opravdová láska a požehnání. Získáte-li Boží péči, může nabýt podoby světla, míru, síly i jiné duchovní kvality.

Když vidí světlo začátečník, má pocit, že činí vyjímečný pokrok. Do určité míry je to pravda. Zjeví-li vám Bůh světlo, budete přirozeně inspirován, abyste se vnořil hluboko do moře duchovna. Pokud však Bůh cítí, že mír je to, co potřebujete, a nikoli světlo, projeví se skrze vás jinou cestou.

Přejete si znovu získat onu nádhernou přítomnost světla, když jej však spatříte, nedostane se vám nejvyššího uspokojení, neboť nenaplníte Boha Jeho vlastním způsobem. Vaším nejvyšším cílem je potěšit Boha způsobem Jemu vlastním. Dává-li vám Bůh prožitek, měl byste Mu být nanejvýš vděčný. A pokud vám jej nedává, musíte být zcela stejně vděčný, protože On ví, co je pro vás nejlepší. Vaší starostí je meditovat z celé duše a starostí Boha je přinést vám světlo či mír anebo sílu. Bůh vám dá to, co má a čím je, pokud vy Mu dáte to, co máte a čím jste sám. Co máte je nevědomost a čím jste, je aspirace. Tedy mou žádostí je, abyste těšili Boha způsobem Jemu vlastním a nestarali se o věci, které jste kdysi měli a nyní máte pocit, že vám chybí.

OTÁZKA:

Mohl byste prosím říci něco o auře, kterou vidíme během meditace?

ODPOVĚĎ: Každá lidská bytost má auru. Svou auru můžete vidět při meditaci, ale také během koncentrace či dokonce ve spánku. Není žádné přímé spojení mezi meditací a aurou, vyjma toho, že během meditace můžete vstoupit do klidnějšího vědomí, v němž můžete snáze auru spatřit.

OTÁZKA:

Nedávno jsem zcela zřetelně cítil sílu, kterou se lidé obklopují, aby se ochránili nebo když nechtějí s někým mluvit. Je to jakýsi pevný předmět, jakoby zeď. Staví ji lidé vědomě, či nevědomě?

ODPOVĚĎ: Obvykle ji staví vědomě. Někteří hledající cítí, že v přítomnosti neaspirujících lidí potřebují ochranu, aby si udrželi své vysoké vědomí. Obávají se, že vědomí neaspirujících lidí do nich pronikne jako šíp a zničí jejich vlastní aspiraci, proto kolem sebe vědomě staví zeď. Někdy také běžní, neusilující lidé mají pocit ohromné nejistoty, a tak i oni kolem sebe budují zeď. Mají strach, že jim druzí vezmou celé nepatrné bohatství, které mají.

Duchovní Mistři mohou tuto zeď vybudovat, aby se ochránili před útoky okolního světa. Někteří lidé, kteří přijdou do přítomnosti duchovního Mistra, nechtějí nic přijímat. V okamžiku, kdy jim Mistr chce přinést mír či světlo, vnitřně jej napadají. Někdy také lidé přicházejí k Mistrovi, aniž by věděli, co chtějí. Když je nabízen například mír, světlo či blaženost, cítí to jako cosi divného, cosi cizího, a tak to prudce zamítají. Anebo přicházejí k Mistrovi s ohromným očekáváním a požadavky, říkají: "Dej mi, dej mi, dej mi!" Ale když jim Mistr dá co potřebují, nejsou spokojeni a vnitřně jej napadají. Z těchto důvodů si Mistr vytváří jakýsi štít sebeochrany. Každý jedinec má zvláštní auru, které si není vědom. Tato aura obtáčí člověka od hlavy až k patě a vědomě jej chrání. Když meditujeme, můžeme vidět, že kolem nás se neustále točí aura. Aury druhých můžeme také vidět, tak jako je lidé vídali například za Buddhou či za Kristem. Tyto se obvykle netočí a nepohybují. Ale aura, kterou všichni máme, se neustále pohybuje kolem nás. Takováto aura je silnou ochranou na fyzické, vitální a mentální úrovni, neochraňuje však celou bytost. Tato aura se stává silnou jen prostřednictvím modlitby a meditace. Pokaždé, když se modlíme a meditujeme, je tato aura posilována; pak se pohybuje velmi, velmi rychle. Když se pohyb stane nesmírně rychlý, aura získává ohromnou sílu a v tu chvíli je schopná ochránit celou bytost.

OTÁZKA:

Když medituji, často cítím rozkol ve svém vědomí. Část mého vědomí je v hluboké meditaci, zatímco druhá část mého vědomí to pozoruje a neustává v průběžném komentování toho, co zažívám. Co to znamená?

ODPOVĚĎ: Ve vašem vědomí by neměl být žádný rozkol. Meditujete- li správně, vaše vědomí se stává jedním jsoucnem. Pokud cítíte, že vytváříte průběžné komentáře, musíte vědět, že buď vaše mysl nebo vitálno nebo fyzično nejsou zcela za jedno s vaší meditací. Vaše srdce a duše meditují nejoddaněji, ale mysl tu možná není. Na naší cestě přikládáme větší význam srdci než mysli. To však neznamená, že zamítáme či opomíjíme mysl. Mysl se musí sjednotit se srdcem, aby je duše mohla společně nést. Když meditujete, někdy nechce vaše mysl sedět vedle srdce anebo se s ním sjednotit. Proto jste si vědom rozkolu ve svém vědomí. Pochází to od mysli. Ve vašem případě to velmi zřídka pochází od vitálna.

V jedné z Upanišád je zmínka o tom, že existují tři druhy meditace: hrubá meditace, jemná meditace a transcendentální meditace. K vašemu zážitku dochází na prvním stupni. Namísto abyste měl velmi vysokou meditaci, cítíte, že tu není celé vaše bytí. Ačkoliv má vaše fyzické vědomí velmi vysokou meditaci, nebude zcela plodná, protože se jí neúčastní všichni členové vaší vnitřní rodiny.

Na druhém stupni meditace uvidíte, že jste se stal zcela vědomým a sjednoceným ve svém vědomí. Nyní jen užíváte pojem "vědomí", ale na tomto stupni budete ve skutečnosti schopný vidět a cítit, co vědomí je. V každém okamžiku budete schopen vidět božský pruh světla, všeprostupujícího světla uvnitř vás, jež vás sjednotilo s Nejvyšším. Na tomto stupni meditace se stáváte spojující linkou mezi Nebem a zemí.

Třetí a nejvyšší stupeň meditace je transcendentální meditace. Na tomto stupni budete schopen cítit či vidět sebe jako meditujícího i jako meditaci samou. Na tomto stupni, ten kdo vidí a viděné, jdou společně. Toto se stává jen v nejvyšším Transcendentálním Vědomí, když přejdete za tanec přírody, který znamená pokušení, zklamání, úzkosti, strach, žárlivost, selhání a tak dále. Všechno toto však neznamená, že při hrubé meditaci nemůžete vstoupit do své nejhlubší meditace. Můžete. Ale jen vaše srdce a vaše duše se bude těšit hluboké meditaci; fyzické, vitálno a mysl nebudou v tu chvíli schopni těšit se z hluboké meditace. Proto je tento stav nazýván hrubým.

OTÁZKA:

Jednou jsem při své meditaci cítil, že má duše vyšla z těla.

ODPOVĚĎ: Duše může odejít z těla během meditace. V některých případech duše přichází do popředí tak mocně, že fyzické vědomí buď odchází nebo se stává zcela zaplavené či zcela osvícené a přeměněné světlem duše.

OTÁZKA:

Při meditaci někdy cítím, že se mé tělo rytmicky pohybuje, když však otevřu oči, vidím, že se vůbec nepohybuje.

ODPOVĚĎ: Pohyb, který cítíte, je ve vnitřním světě, ve vašem jemném těle. Tato skutečnost se ještě neprojevila ve fyzickém, ani to není zapotřebí. Pokud cítíte, že se při meditaci vznášíte, nemusí se tento pohyb projevovat ve fyzickém.

Jestliže však cítíte uvnitř sebe záplavu míru, tehdy byste se měl okamžitě pokusit jej projevit ve svých očích, ve svém fyzickém vědomí. Zde na zemi má jen pár lidí mír. Když snášíte mír do vnějšího světa a projevujete jej, řešíte problémy celého světa. Svět potřebuje mír, svět potřebuje lásku, svět potřebuje všechny božské kvality. Vaším cílem je spatřit a cítit mír, světlo a blaženost a přinést je do popředí ve svém vnějším životě. Projevováním těchto božských kvalit můžete sloužit lidstvu a naplňovat Boha.

OTÁZKA:

Když medituji, uvnitř se cítím velice silný a vně velmi jemný. Jak však postupuji hlouběji, začínám se rozšiřovat. Co to značí?

ODPOVĚĎ: To je výborné. Cítíte se uvnitř silný, protože snášíte dolů božský mír, světlo a blaženost do svého systému. Čím vědoměji a oddaněji snášíte tyto božské síly, tím silnější se uvnitř stáváte. A tato požehnání shůry vám pomáhají rozpínat své vědomí.

Navenek se cítíte jemný, ale ve skutečnosti to není jemnost. Je to vnitřní mír a vnitřní jistota, co roste ve vaší vnější bytosti. Máte-li bezmeznou vnitřní sílu, nemusíte to ukazovat navenek. Nemusíte zatínat své pěsti. Jste uvolněný, protože vaše vnitřní síla vám dala jistotu. Jste jako božský hrdina. Víte, že v každém okamžiku můžete porazit svého nepřítele či překonat jakoukoli překážku, proto jste navenek uvolněný.

OTÁZKA:

Někdy po meditaci se dotýkám věcí a shledávám, že nejsou pevné; jsou prchavé. Ztrácí své pevné skupenství. Co to znamená?

ODPOVĚĎ: Ve skutečnosti neztrácí své pevné skupenství. Dotknete- li se zdi anebo jiného pevného předmětu po hluboké meditaci a cítíte, že je to měkké a že tím dokážete prostoupit, musíte vědět, že vaše vědomí se ztotožnilo s vědomím vašeho okolí. Jakmile vyjdete z hluboké meditace a něčeho se dotknete, můžete v té věci cítit své vlastní vědomí. Tento pevný předmět vás přijal a obejmul vás; otevřel dveře svého srdce, aby se s vámi stal jedním.

Když se dotýkám někoho ze svého nejvyššího vědomí, ta osoba možná není ve svém nejvyšším vědomí. Její mysl se může potulovat tu a tam. Sjednotím-li se však vědomě s tou osobou, okamžitě mohu vstoupit a stát se jedním s vědomím této osoby.

OTÁZKA:

Když medituji, vstupuji do vnitřního světa a občas vidím věci, které se ve vnějším světě zhmotní za několik měsíců. Měla bych se to snažit překonat?

ODPOVĚĎ: Co děláte, je vcházení do světa duše. Nemusíte se snažit toto překonávat; není to nezbytné. Měla byste si být vědoma toho, zdali pláčete či nepláčete po poznání těchto věcí. Pokud meditujete s výhledem na nalezení toho, co se odehraje v budoucnosti, tehdy byste to měla překonat. Řeknete-li si během své meditace: "Ó Bože, řekni mi, co se přihodí mému manželovi či synovi," je to chyba. Pokud se však jen snažíte vstoupit hluboko dovnitř, abyste měla hlubokou meditaci, mohu vám říct, že Bůh vám chce ukázat tyto věci z božského důvodu. V tomto případě byste se neměla snažit překonávat tyto prožitky, je to Boží Vůle, kterou naplňujete, ne vaše vlastní touha.

OTÁZKA:

Když medituji, vidím uvnitř i vně, že vše je živé a má milióny vzorů. Vidím cosi jako žijící přítomnost ve všem. Mohl byste k tomu něco říct?

ODPOVĚĎ: Bůh je uvnitř všeho. A kde je Boží přítomnost, život musí být přítomný. Kde je život, tam je Bůh, a kde je Bůh, tam je život. Uvnitř jedné věci vidíte mnoho rozmanitostí. Jedno je vyjádřeno v mnoha podobách a mnoha vzorech. Podíváte-li se na lotos, spatříte jednu květinu, je však vyjádřena či projevena mnohými okvětními lístky, listy, stonkem a dalšími částmi. V lotosu vidíte projevení jednoty skrze rozličné formy. Dotknete se například jedné části lotosu, listu, a řeknete: "Toto je lotos." Poté se dotknete stonku a opět řeknete: "Toto je lotos." Bůh tu je ve všech částech květiny; proto cítíte, že každá část je celkem. Bůh je přítomný kdekoliv existuje život. Bůh je nekonečný ve vyjádření. Je nekonečný v projevení.

OTÁZKA:

Někdy během meditace cítím, že se mé fyzické srdce na několik vteřin zastaví. Obávám se toho.

ODPOVĚĎ: Cítíte-li, že se vaše fyzické srdce zastavuje, je to velice dobrá zkušenost. Nesmíte se toho však obávat; nezemřete. Znamená to, že fyzické ve vás se zcela odevzdalo duchovnímu ve vás. Mnoho duchovních Mistrů proto, aby při meditaci vstoupili do vyšších oblastí, vědomě zastavilo svůj tep. Ale jen jogíni a duchovní Mistři to mohou provádět z vlastní vůle. Ze svého nekonečného Soucitu vám Bůh dal záblesk tohoto prožitku. Měl byste být velmi šťastný. Až se stanete jogínem, bude na vás, zdali chcete či nechcete zastavit svůj tep při meditaci. Znamená to, že fyzické zcela vymizelo a duchovní panuje nejvýše. V tu chvíli nepotřebujete fyzické.