Realizace Boha

Žádná mysl, žádná podoba, jen já jsem; nyní ustala veškerá vůle a myšlenka. Naprostý konec tance Přírody: jsem tím, koho jsem hledal. Říše Blaženosti odhalená, nejvyšší, za tím, kdo zná, i za poznávaným. Konečně se těším z nesmírného odpočinku; jsem tváří v tvář samotnému Jednomu. Přešel jsem tajné cesty života; stal jsem se Cílem. Pravda nezměnitelná je odhalena: já jsem ta cesta, Duše-Bůh. Můj duch si je vědom všech výšek, jsem němý v jádru Slunce. Neměním již nic na čas a skutky; má kosmická hra je skončena.  

Otázky a odpovědi

 

Boha můžeme vidět. Můžeme Jej cítit. Můžeme Jej realizovat. Když Jej vidíme, je Existencí. Když Jej cítíme, je Vědomím. Když Jej realizujeme, je Blažeností. Ve svém ztělesnění Existence je věčný. Ve svém odhalení Vědomí je nekonečný. Ve svém projevení Blaženosti je nesmrtelný. Jeho Transcendentální Vize a Jeho Absolutní Skutečnost jsou budoucí dosažení člověka. Rozšiřující se láska, plačící oddanost a planoucí odevzdání člověka jsou budoucí vlastnictví Boha.

  Svět ti říká děsivé tajemství: Bůh je strohý; Bůh je vyžadující; Bůh je přísný. Já ti říkám osvěcující tajemství: Bůh je dosažitelný; Bůh je milý; Bůh je příjemný. Když je tvá mysl tichá, Bůh je dosažitelný. Když je tvé srdce čisté, Bůh je milý. Když je tvá duše jistá, Bůh je příjemný.  

Pro realizaci Boha je první a nejpřednější nezbytností mír mysli. Jak můžeme mít mír mysli? Je několik způsobů. Zmenšíme-li naše pozemské potřeby a zvětšíme-li naše Nebeské potřeby, potom můžeme mít mír mysli. Také pokud neočekáváme nic od nikoho ani od ničeho kromě od Boha, potom můžeme mít mír mysli. Dokud je zde očekávání, lidské očekávání nebo pozemské očekávání, nemůžeme mít mír mysli. Na druhou stranu nemůžeme mít mír mysli pozitivním nebo negativním odříkáním, ale kladným přijetím. Musíme přijmout skutečnou Skutečnost Boha, která je uvnitř světa. Potom musíme svým vnitřním pláčem, svou aspirací, vytvořit v našem tělesném vědomí schopnost přijímat tak, abychom mohli přivítat Boha Nejvyššího Milovaného s Jeho nesmírným Světlem a Blažeností. Abychom realizovali Boha, potřebujeme také čistotu, obzvláště v našem emocionálním vitálnu. Když pročistíme naše emocionální vitálno, vidíme a cítíme Boží Přítomnost. Dále musíme mít jasnou mysl. Když budeme mít jasnou mysl, budeme schopni vidět Boha velice důvěrně. Potom musíme s Bohem neustále rozmlouvat. Abychom mohli s Bohem rozmlouvat neustále, musíme si pro to ve svém srdci vytvořit nejvyšší nezbytnost. Tato nezbytnost musí být naší duševní nezbytností. Pokud jsme si vytvořili duševní nezbytnost k neustálé komunikaci s Bohem, bez selhání uvidíme Boha, budeme mluvit k Bohu, vrosteme do úplné podoby Boha a vědomě se budeme účastnit Kosmického dramatu Boha jako Jeho oddané a bezpodmínečné nástroje.

Kdekoliv jsme my, Bůh je také. Abychom si uvědomili tuto nejvyšší pravdu, musíme vrátit, co jsme si od světa půjčili: temnotu, nevědomost, spoutání, omezení, nedokonalost a smrt. Půjčili jsme si tyto věci, protože jsme měli pocit, že nám značně pomohou, ale nyní jsme zjistili, že jsou skutečnými překážkami. Takže tyto věci musíme vrátit a věci, které věčně máme v nejvnitřnějších skrýších naší bytosti - mír, světlo, blaženost, pravdu - musíme zvětšit. Musíme je vynést do popředí, protože jsou skutečnou Skutečností naší existence. Věci, kterými věčně jsme, si musíme přisvojit a nabídnout je celému světu. Učiníme-li to, budeme vědět, kdo je Bůh a kde je Bůh.

  V okamžiku kdy poznáš, kdo skutečně jsi, všechna tajemství světa pro tebe budou otevřenou knihou.