Současný mírový výzkum a příspěvek Sri Chinmoye k otázkám osobního rozvoje a jeho vztahu k mezinárodnímu míru

Jednou z prvních institucí, která se začala zabývat výhradně mírovým výzkumem, je International Peace Research Institute v Oslo (založen 1956). Během následujících desetiletí se počet mírových vědeckých pracovišť podstatně rozšířil. Mezi nejznámější patří Department of Peace and Conflict Research při univerzitě v Uppsale ve Švédsku, Swiss Peace Foundation při švýcarské Akademii humanitních a sociálních věd a Peace and Strategic Studies Program při Washingtonské universitě ve Seattlu v USA.

Zakladatel a ředitel posledně zmíněného programu Peace and Strategic Studies, profesor psychologie na Washingtonské universitě David P. Barash, vydal jednu z nejobsáhlejších mírových studií nazvanou Peace and Conflict Studies (Barash and Webel, SAGE Publications, 2002). V knize podrobně rozebírá dva odlišné současné přístupy k míru, tzv. negativní a pozitivní mír (negative and positive peace). V části nazvané Building Positive Peace věnuje jednu kapitolu osobnímu rozvoji jedince a jeho vztahu k řešení světových problémů a budování mezinárodního míru (chapter Personal Transformation and the Future).

V této kapitole prof. Barash zdůrazňuje důležitost hledání osobního míru, změny chování jednotlivců a víry v to, že světa žijícího v míru je možné reálně dosáhnout, a zároveň diskutuje a zpochybňuje přímou vazbu mezi úsilím jednotlivců o změnu chování a vnitřní mír a řešením konkrétních globálních problémů.

Je široce přijímaný názor, pocházející především z různých duchovních tradic, že mír musí začít u každého jednotlivce a poté se šířit dále: „Mír začíná u mě“. Prof. Barash uvádí, že takovým impulsem, který změní pohled jednotlivce na svět kolem sebe a na podstatu míru ve společnosti, může být nějaký intenzivní zážitek, ne nepodobný duchovnímu zážitku, o kterém hovoří lidé, kteří se „obrátili na víru“ a začali vést nový život.

V tomto bodu je zajímavé podívat se na přístup k míru, který realizoval prostřednictvím svého díla a různých mezinárodních projektů Sri Chinmoy. K pochopení jeho přístupu je potřeba se podívat na (ne)schopnost současné politiky a vědy uchopit a definovat mír jako takový. Na první pohled zjistíme, že existují stovky studií příčin a řešení válečných konfliktů a násilí, mnoho konkrétních programů a institucí, které se věnují prevenci konfliktů, mírovým vyjednáváním, udržování stability mezi znesvářenými stranami, apod. (viz. negative peace). Na druhou stranu existuje jen velmi málo studií a konkrétních politických strategií, jak budovat a posilovat mír jako takový; mír, který není jen pouhou nepřítomností války a násilí (viz. positive peace). Důvodem je obtížná definovatelnost a tudíž politická uchopitelnost pozitivního míru.

Tady přichází Sri Chinmoy se zcela novým přístupem. Mír není možné definovat. Mír není záležitostí definice, ale prožitku. Mír je stavem bytí, které můžeme zažít hluboko ve svém nitru a zároveň sdílením sounáležitosti, harmonie a jednoty s druhými lidmi. Intenzivní prožitek míru a harmonické sounáležitosti je tím transformačním prvkem, který mění přístup lidí ke společnosti a jejím problémům. Prožitek míru je také začátkem víry člověka, že mír ve světě je něco skutečného a reálně dosažitelného.

Sri Chinmoy říkal,“ Mír neznamená nepřítomnost války. Mír znamená přítomnost harmonie, lásky, spokojenosti a jednoty.“ a zároveň dodával že, “ Dokud a pokud nebudeme mít mír hluboko uvnitř sebe, nebudeme moci nikdy doufat v mír ve vnějším světě. Vy i já utváříme svět vibracemi, které mu nabízíme. Dovedeme-li vzývat mír a poté ho nabídnout někomu dalšímu, uvidíme jak se mír bude šířit od jednoho člověka k druhému a pak postupně do celého světa. Mír ve světě vzejde z dokonalosti jednotlivců. Když budete mít mír vy, já, on i ona, přirozeně nastane mír v celém světě.“

To, že jeho slova nebyla pouhou filozofií nebo zbožným přání, dokázal prostřednictvím řady aktivit a programů, které reálně ovlivňují smýšlení a mírové úsilí mnoha lidí po celém světě. Můžeme zde zmínit především jeho „Mírové meditace při OSN“, které přes 40 let dvakrát týdně vedl pro velvyslance a zaměstnance ústředí OSN v New Yorku, World Harmony Run, celosvětový štafetový běh spojující lidi s rozmanitým kulturním, společenským a náboženským pozadím ve 100 zemích světa v myšlence pro mírové soužití a spolupráci, nebo celosvětovou humanitární službu The Oneness-Heart-Tears and Smiles nabízejí, kromě materiální pomoci, i unikátní program Kids to Kids spojující děti z rozvinutých a rozvojových zemí nebo postižených oblastí.

Všechny jeho projekty jsou založeny na „prožití“ okamžiků míru, harmonie a lidské sounáležitosti, na „prožití“ toho, co nás spojuje bez ohledu na naše vyznání či kulturní nebo politickou příslušnost. Jak výstižně shrnula prof. Diana L. Eck při příležitosti přednášky Sri Chinmoye na Harvardské universitě 10. září 2000,“ Ve světě úzkých a soutěživých identit Sri Chinmoy vytváří pro nás všechny standard světového občanství. Skrze svou hudbu a umění, svou atletickou i občanskou inspiraci, nás vyzývá k širšímu vidění světa.“