Pocta mírovému snílku naší doby

Dne 11. října 2007 zemřel ve svém newyorském domě Sri Chinmoy, duchovní osobnost, myslitel, umělec a básník. Svým rozsáhlým dílem, jedinečnou filozofií vnitřního a vnějšího míru a mnohými mezinárodními programy, které během svého života založil, patřil mezi výrazné postavy mezinárodních snah o mírový a spravedlivý svět. Ačkoliv nezískal žádné vyšší formální vzdělání, oplýval vzácnou moudrostí, která, dle vlastních slov, měla zdroj v jeho životě modlitby a meditace.

Za svou tvůrčí činnost na poli literatury, hudby, umění a mírového vzdělávání, stejně jako za vlastní život vnitřního míru obdržel Sri Chinmoy ocenění, čestné tituly a doktoráty od mnoha univerzit a mezinárodních institucí. Přínos Sri Chinmoye výstižně shrnula ve svém ocenění za Harvardskou univerzitu Diana L. Eck, profesorka komparativní religionistiky a indologie, u příležitosti jeho přednášky 10. září 2000: „Sri Chinmoy je jeden z velikých mírových snílků naší doby spojující národy, města a významná místa v naději na plný rozkvět míru. Ve světě úzkých a soutěživých identit Sri Chinmoy vytváří pro nás všechny standard světového občanství. Skrze svou hudbu a umění, svou atletickou i občanskou inspiraci nás vyzývá k širšímu vidění světa.“

Sri Chinmoy po čtyři desetiletí novým způsobem rozvíjel odvěké a univerzální hodnoty, jež spojují všechny velké kultury a duchovní tradice. Vyzdvihoval rovnováhu mezi životem zaměřeným navenek k denním povinnostem a vnitřní kultivací těch nejvyšších lidských hodnot, které zvyšují kvalitu života a přináší mu zdravou vnitřní jistotu. Je zajímavé se podívat na jeho filozofii míru podrobněji ( s využitím některých myšlenek z přenášky Sri Chinmoy a hledání celosvětového míru od E.C.Addissona, tajemníka meditační skupiny při OSN).

Pro Sri Chinmoye nebyl mír jen záležitostí paktů a konferencí. Nebylo to nic, co mohlo být sepsáno na papír a podepsáno vládními představiteli. Přístup Sri Chinmoye k míru nevycházel z politických úmluv, ale z vnitřní potřeby člověka být nejprve v míru sám ze sebou. Říkal: „Mír neznamená nepřítomnost války. Mír znamená přítomnost harmonie, lásky, spokojenosti a jednoty.“

Od počátku civilizace národy utvářely aliance, podepisovaly pakty a byly zabrány do bezpočtu politických diskusí, v úsilí zabránit ničení a válkám. Celá historie lidského rodu však potvrzuje fakt, že pouze politické, sociální a ekonomické nástroje trvalé urovnání společenských a mezinárodních konfliktů nepřinášejí. Protože válka není nakonec záležitostí politiky, ale lidí. Člověk, a ne země, začíná válku, a za všemi sociálními, ekonomickými, politickými a ideologickými důvody, které udává aby ospravedlnil svá rozhodnutí, jsou často jen skryté běžné lidské motivy jako je strach, žádostivost, závist, touha a egoismus. Problémem většiny snah o mírové uspořádání je to, že se snaží nalézt pouze politická řešení, která však nepřinášejí trvalou změnu.

Právě tento pohled nám dává možnost plně porozumět Sri Chinmoyovi, který věnoval veškerou svou životní energii ve prospěch zlepšování vnitřní kvality života jedince i rozvoji zdravě vyvážené společnosti. „Vnější válka je válkou člověka proti člověku, národa proti národu.“, říkal. „Vnitřní válka je válkou naší duše bojující proti omezením, nevědomosti, pochybnosti a smrti. Vnější války skončí teprve tehdy, až skončí vnitřní války. Bojujeme, protože hluboko uvnitř nás je strach, úzkost, neklid a nedostatek harmonie. Budeme-li mít mír, radost, hojnost a naplnění, nebudeme válčit.“ Ve stejném smyslu hovoří první věta ústavy UNESCO: „Jelikož války počínají v mysli lidí, musí být v mysli lidí vybudována i obrana míru.“

V mírové procesu bude podle Sri Chinmoye hrát významnou roli spiritualita člověka, jeho modlitby a meditace. „Vždy rosteme zevnitř, nikoli zvenku. Rostlina vyrůstá ze semene, které je ukryto v půdě a nikoli naopak,“ vysvětluje a dodává, „Dokud a pokud nebudeme mít mír hluboko uvnitř sebe, nebudeme moci nikdy doufat v mír ve vnějším světě. Vy i já utváříme svět vibracemi, které mu nabízíme. Dovedeme-li vzývat mír a poté ho nabídnout někomu dalšímu, uvidíme jak se mír bude šířit od jednoho člověka k druhému a pak postupně do celého světa. Mír ve světě vzejde z dokonalosti jednotlivců. Když budete mít mír vy, já, on i ona, přirozeně nastane mír v celém světě.“

Sri Chinmoy čtyři desetiletí neúnavně cestoval, přednášel na mnoha prestižních univerzitách a mezinárodních institucích a setkával se s předními osobnostmi politiky, kultury a náboženství, se kterými sdílel okamžiky inspirace a vzájemného povzbuzení v úsilí o mír ve světě a posílení duchovních a mravních hodnot ve společnosti. Bývalý prezident Michail Gorbačov v kondolenčním dopise napsal, „S velkou lítostí jsem se dozvěděl, že můj dlouholetý přítel odešel. V našich srdcích navždy zůstane člověkem, který zasvětil celý svůj život míru.“ V jednom z mnoha předchozích dopisů zmínil: “Zasvětil jste svůj život tomu, co je nejvzácnější, tomu, co tvoří základ pro celé lidstvo. Stručně řečeno, ztělesňujete filozofii vlídnosti, filozofii laskavosti, světla a všeho, co je na lidech nejlepšího.”

Sri Chinmoy upřímně věřil v pozitivní roli OSN. Od roku 1970 až do své smrti vedl, na základě pozvání tehdejšího generálního tajemníka U Thanta, dvakrát týdně mírové meditace pro velvyslance a zaměstnance v sídle OSN v New Yorku. „Vnější poselství Organizace spojených národů je mír. Vnitřní poselství Organizace spojených národů je láska. Nejvnitřnější poselství Organizace spojených národů je jednota“, prohlásil Sri Chinmoy. Javier Perez de Cuellar, pátý generální tajemník OSN, řekl,“Sri Chinmoyi, Vy jste srdce Organizace spojených národů. Všechny ty roky, které jsem byl generálním tajemníkem a dokonce i předtím, jste byl neustále s námi. Vaše poselství bylo stále s námi a my jsme byli Vámi inspirováni.“

Sri Chinmoy, vlastním jménem Chinmoy Kumar Ghose, se narodil 27. srpna 1931 v bývalém Východním Bengálsku, nynějším Bangladéši, a v roce 1964 emigroval do New Yorku. Svůj život na Západě zasvětil úsilí o rozvoj duchovních hodnot, mezikulturního porozumění a míru ve světě. Matka Tereza, nositelka Nobelovy ceny míru, v jednom ze svým dopisů napsala: „Jsem velmi potěšena vší dobrou prací, kterou děláte pro světový mír a pro lidi v tolika zemích. Kéž pokračujeme ve společné práci a ve společném sdílení, vše pro Slávu Boha a dobro lidstva.“