6 a 10-denní závod 2008

Já jsem se letos post avila na start počtvrté. Tento rok se na mě usmálo běžecké štěstí a

neměla jsem až do konce žádné vážnější problémy. Nejvíce jsem asi bojovala s únavou a vyčerpáním, které na mě dolehly v posledních dnech závodu. Mým přáním bylo zvládnout za 10 dní 500 mil. To bylo o 50 mil více, než můj nejlepší výkon. Cítila jsem, že toto bych letos mohla zvládnout. Koncem sedmého dne mi bylo jasné, že pokud se nestane nic neočekávaného, svého cíle dosáhnu a možná ho o něco překonám. S tímto vědomím se mi ke konci snadněji podléhalo únavě a na trati jsem prodlužovala úseky, které jsem šla volněji a  vidina přestávky byla pořád lákavější. Pokud by můj cíl nebyl tak jistý, možná že nějaká síla by se ve mě ještě našla. Po závodě jsem si vzpomněla na jednu pasáž z knihy Sri Chinmoye. Bylo to o tom, že si svůj cíl máme postavit o něco výše, než na co si myslíme, že máme schopnost. Pokud potom cíle

nedosáhneme, nevadí. Důležité je, že máme inspiraci pracovat až do konce. Poslední den závodu na mě dolehla únava tak silně, že jsem se vůbec nemohla rozeběhnout. Několikrát jsem se o to pokoušela, ale tělo mě vůbec neposlouchalo. Připadala jsem si o pár kil těžší a ne lehčí, jak by se po pár dnech závodu dalo předpokládat. Kupodivu po pár pomalých kolečkách se mi znovu začala vracet energie a tak jsem konec závodu přece jen dokončila jako běžec.

 

Stránky 6 a 10 denního běhu.