Mystický svět umění Sri Chinmoye

Světlo transformované do barev
Když v roce 1976 tehdejší kurátor Metropolitního muzea umění v New Yorku Henry Geldzahler spatřil kresby duchovního učitele Sri Chinmoye, přirovnal setkání s touto tvorbou k „učení se novému jazyku“. Výtvarné dílo tohoto indického myslitele se zcela vymyká tradičním dějinám umění. Svoji tvorbu nazval Jharna-Kala, což v překladu z bengálštiny znamená „Fontánové umění“. Tento název dokonale vystihuje podstatu jeho děl: kreativitu, která volně, dinamicky a bez zásahu analyzující mysli tryská jako nekončící proud z hlubokého vnitřního zdroje.

3. října 1975 - Sri Chinmoy dokončil svůj 100 000 obraz. Od 19. listopadu 1974, kdy poprvé začal malovat, mu trvalo pouhých 10 a půl měsíce, než dosáhl svého cíle. Během posledních 10 dnů svého malířského maratonu sotva spal a denně dokončoval až 5 000 děl.

Malování bez mysli: Filozofie vnitřního ticha
Tradiční umělci své kompozice dlouho plánují, skicují a intelektuálně analyzují. Sri Chinmoy zvolil diametrálně odlišný přístup. Maloval v hlubokém stavu meditace, v němž racionální mysl zcela ustupovala do pozadí. „Nepoužívám mysl, nikdy ji nepoužívám,“ vysvětloval umělec. „Snažím se pouze se vší oddaností odevzdat Nejvyššímu a sloužit mu jako dokonalý nástroj. On pak maluje skrze mě podle mé vnímavosti.“

Z tohoto důvodu je jeho styl řazen k lyrické abstrakci a má blízko k americkému action painting (akční malbě) či intuitivní tvorbě. Cílem obrazů není zobrazovat vnější realitu, ale přenášet vnitřní vibrace, klid, radost a světlo přímo na plátno. Sám autor často zdůrazňoval, že umění není něco, čemu máme rozumět, ale něco, co máme cítit.

„Prosím, nesnažte se duchovnímu významu mých obrazů rozumět myslí,“ radil Sri Chinmoy. „Pokud chcete pocítit jejich skutečnost, musíte použít srdce. Srdcem se stanete samotným vědomím plátna.“ Pokud v divákovi obraz probudí vnitřní chvění, harmonii nebo touhu stát se lepším člověkem, splnil svůj duchovní účel.

Technická jedinečnost: Rychlost, houbičky a jednoduchost.
Technická stránka Jharna-Kala staví na bezprostřednosti a dynamice. Aby Sri Chinmoy dokázal zachytit prchavý moment meditace dříve, než do procesu vstoupí racionální myšlení, musel malovat extrémně rychle. Tomu podřídil celou technologii:

Nekonvenční nástroje: Klasické štětce kterými aplikoval barvu střídal s použitím speciálně seříznutých molitanových houbiček, vatových tamponů, nebo někdy i konečků prstů. Aplikací hustého akrylu polosuchou houbičkou dosahoval zrnitých, vibrujících ploch, kde podklad jemně prosvítá. Používal čisté, vysoce saturované akrylové barvy. Nekladl je na paletu, ale rovnou na podklad vedle sebe. Divákovo oko si tak zářivé odstíny modré, purpurové, magenty a žluté podvědomě míchá až samo při pohledu z dálky.

Výstava v Jharna-Kala obsahovala 3 000 000 kreseb „Mírových ptáčků“ ve všech patrech budovy. V galerii Jharna-Kala poblíž OSN se konalo několik recepcí a koncertů komunity OSN.Síta Gandhi vzpomínala na svého dědečka Mahátmu Gándhího a svůj život v jihoafrickém ášramu, kde vyrůstala, během veřejné akce v galerii Jharna-Kala 6. září 1996. Na fotografii: Setkání se Sri Chinmoyovým kolegou panem Ramamoorthym a jeho manželkou Lakshmi z doby jeho práce na indickém konzulátu.

Kritikům, kteří mu vyčítali zaměření na kvantitu místo kvality a perfekcionismu, Sri Chinmoy odpovídal, že pozemská dokonalost je relativní zkušenost mysli. Dokonalost pro něj znamenala neustálý pokrok a překonávání vlastní reality. Každý z tisíců jeho obrazů byl pro něj jedním plamenem aspirace, který dokáže osvítit temnotu nevědomosti mnohem snáze, než by to svedlo jen několik málo děl. Za jediný den (16. listopadu 1975) dokázal v neuvěřitelném tvůrčím maratonu vytvořit 16 031 originálních děl.

Ptáčci-duše: Kaligrafičtí poslové svobody
Zatímco akrylové malby Jharna-Kala jsou explozí barev a živelné exprese, druhá polovina Chinmoyovy tvorby představuje oslavu čistého minimalismu a lineární zkratky. Od roku 1991 až do konce svého života nakreslil přes 15 milionů drobných kreseb ptáků, které nazýval „Ptáčci duše“ (Soul-Birds).

„Mí ptáčci mluví o lásce k nesmrtelnosti a o její dokonalosti,“ popsal význam kreseb autor. „Zároveň promlouvají k trpícímu světu a říkají mu, že pokud jim bude naslouchat, všechno lidské utrpení skončí.“

Tyto kresby, tvořené fixy, tuší či kaligrafickými pery, mají podobnost k tradici zenové kaligrafie. Většina z nich je vytvořena jedním jediným, nepřerušeným a plynulým tahem ruky. Anatomie ptáka je zredukována na absolutní minimum: linie křídla, zobák a občas oko. Z technického hlediska udivuje neuvěřitelná jistota ruky – linie nekolísá, neopravuje se, prostě plyne.

28. dubna 1975 – Galerie Jharna-Kala ukončuje svou měsíční výstavu obrazů Sri Chinmoye slavnostním rozloučením. Pro tuto příležitost Sri Chinmoy namaloval své největší plátno vůbec – plátno o rozměrech 2,7 x 4,8 metru. Obraz nazval „Nejvyšší, klaním se Ti!“ Obraz dokončil za hodinu. Mezi hosty akce byl umělec Peter Max a další vážení hosté.

Odezva v uměleckém světě a historické výstavy
Dílo Sri Chinmoye si rychle získalo respekt u odborné veřejnosti. V říjnu 1975 hostila prestižní School of Visual Arts (SVA) na Manhattanu třídenní výstavy jeho děl. Tehdejší děkan studentů Brian Gormley byl Chinmoyovou přednáškou natolik hluboce zasažen, že o ní sepsal komentář: „True art and spirituality are indeed one.“ (Pravé umění a spiritualita jsou vskutku jedno). V červnu 1976 pak škola udělila Sri Chinmoyovi zvláštní cenu za jeho přínos umění.

Ráno 17. listopadu 1995 v den svého mírového koncertu ve Washingtonu D.C. zahrál Sri Chinmoy krátké vystoupení na flétnu a poskytl rozhovor v rotundě kancelářské budovy senátu v Russellu, kde se konala výstava jeho kreseb. Týdenní výstavu sponzorovali senátoři Clairborme Pell z Rhode Islandu a Daniel Patrick Moynihan z New Yorku.

Během následujících desetiletí bylo jeho umění vystavováno v mnoha zemích světa.

Sídlo OSN v New Yorku: V lobby budovy Sekretariátu byla jeho díla vystavena poprvé již v říjnu 1975 pod záštitou UNICEF. V květnu 1977 zde slavnostně věnoval OSN velkoformátový obraz „United Nations: the Heart-Home of the World-Body“.
Pařížské ústředí UNESCO: Výstava v prestižním L'espace Miró v listopadu 1992.
Carrousel du Louvre v Paříži: Kde bylo dvakrát v rámci velké expozice vystaveno na 600 jeho obrazů.
Grand Central Station v New Yorku: V září 1977 zaplnila Vanderbiltovu arkádu monumentální výstava, kterou New York Times tehdy označily za „oázu vnitřního klidu v srdci hektického terminálu“. Výstavu osobně navštívil a ocenil i tehdejší starosta New Yorku Abraham Beame.

12. května 1992 - Po jednom z mnoha setkání s prezidentem Gorbačovem navštívila Raisa Maximovna Gorbačovová a její dcera Irina výstavu obrazů Sri Chinmoye v galerii Jharna-Kala na adrese 52 Vanderbilt Ave. na Manhattanu v New Yorku. Sri Chinmoy věnoval výstavu první dámě Ruska a nabídl jí jedno ze svých uměleckých děl do její soukromé sbírky.

Výstavy a stopa v České republice
Sri Chinmoy měl k České republice hluboký osobní vztah. Poprvé navštívil Prahu již v roce 1990, kdy odehrál koncert v Paláci kultury. Jeho výtvarné dílo se dočkalo zajímavých domácích expozic jako třeba na Letišti Praha-Ruzyně (1995) v Galerii Miro v Praze, nebo na dalších regionálních výstavách.

V červenci 2006 se v pařížském muzeu Carrousel du Louvre konala výstava uměleckých děl Sri Chinmoye.

Odkaz Sri Chinmoye, který promlouvá k srdci nikoho nenutí studovat komplikované kunsthistorické manifesty. Je to umění přímého vnitřního prožitku. Svou barevnou radostí a lehkostí linií nabízí lidské mysli přesně to, co v dnešním zrychleném světě hledá nejvíce: vizuální oázu klidu, ticha a bezprostřední inspirace k prosvětlení lidského života. Další zajímavostí je, že výstavy tohoto umění podobně jako koncerty a kurzy meditace jsou pořádány pro veřejnost zdarma.