Sport a meditace

Témata:

meditace a sport 1. část

meditace a sport 2. část

meditace a sport 3. část

Otázka:

Jak můžeme spojit sport a meditaci?

Sri Chinmoy: Naše filozofie nepopírá ani vnější život, ani vnitřní život. Většina lidských bytostí popírá vnitřní život. Myslí si, že dokud mohou žít na zemi, vnitřní život není důležitý. Naproti tomu se najdou takoví, kteří si myslí, že vnější život není nezbytný. Cítí, že nejlepší věcí je vstoupit do Himalájské jeskyně a vést život osamění, poněvadž vnější život je tak bolestivý a plný nedorozumění.

Nevěříme ani v život osamocení, ani v běžný lidský – takzvaný moderní život, který závisí na strojích a ne na vnitřní skutečnosti, duši. Snažíme se sloučit a sladit vnější život a vnitřní život. Vnější život je jako překrásná květina a vnitřní život je její vůně. Pokud zde není vůně, potom nemůžeme květinu obdivovat. A naopak, pokud zde není květina, jak tu může být nějaká vůně? Takže vnitřní život a vnější život musejí jít bok po boku. Tělo je jako chrám a duše nebo vnitřní skutečnost je jako oltář uvnitř těla-chrámu. Pokud chrám nemá oltář, potom nemůžeme tento chrám obdivovat. Na druhou stranu, jestliže neudržujeme chrám v dobrém stavu, jak potom můžeme řádně pečovat o oltář? Musíme udržovat tělo zdravé, a k tomu běh nesmírně pomáhá. Jestliže jsme fyzicky zdraví, potom budeme mít více inspirace vstát brzy ráno a meditovat. Pravda, inspirace k meditaci přichází zevnitř, ale pokud jsme zdraví, pak pro nás bude mnohem snazší vstát ráno v pět nebo šest hodin, abychom se modlili a meditovali. Takovýmto způsobem vnější život pomáhá vnitřnímu životu. Naopak, pokud jsme inspirováni vstát brzy a meditovat, potom budeme také schopni jít ven běhat. Zde vidíme, že vnitřní život pomáhá vnějšímu životu.

Obojí, vnitřní i vnější běhání, je důležité. Maraton je dlouhý dvacet šest mil. Řekněme, že dvacet šest mil je naším konečným cílem. Když poprvé začínáme s během, nedokážeme takovou vzdálenost uběhnout. Ale každodenním trénováním si vyvíjíme více vytrvalosti, rychlosti a výdrže. Postupně překonáváme svou omezenou schopnost a nakonec dosahujeme svého cíle. Ve vnitřním životě je naše modlitba a meditace naším vnitřním běháním. Když se modlíme a meditujeme každý den, zvyšujeme tím svou vnitřní schopnost.

Schopnost těla a schopnost duše, rychlost těla a rychlost duše patří k sobě. Vnější běhání nám připomíná něco vyššího a hlubšího – duši – běžící po cestě věčnosti. Běhání a fyzická zdatnost nám pomáhají v obojím - ve vnitřním životě aspirace i ve vnějším životě aktivity.

Otázka:

Mnoho velkých atletů hovoří o zážitcích vyššího stavu vědomí ve formě vizí svých výkonů nebo jednoty s elementy. Odkud tyto zážitky přicházejí?

Sri Chinmoy : To, že mají tito atleti vyšší zážitky, není proto, že by byli velmi duchovně rozvinutí. Mnoho lidí se věnuje duchovnosti a nemá zážitky žádné. Někdy se stává, že se Bůh snaží lidi inspirovat velmi zvláštním způsobem, ve velmi zvláštní hodinu. Tito atleti těžce pracovali při mnohaletém trénování sportu a Bůh jim chce nyní ukázat, že v životě existují vyšší skutečnosti. Chce jim říci:

„Nepřestávej, nezastavuj zde! Teď děláš něco pro jméno a slávu. Jestliže skončíš jako první, získáš radost, a když skončíš poslední, budeš se cítit mizerně. Ale je ještě jiný svět. V tomto světě získáváš ohromnou radost dokonce i během doby, kdy něco děláš. Myslíš si, že je tolik věcí, které je třeba udělat, že je před tebou tolik věcí, a máš dojem, že je všechny nemůžeš udělat. Avšak v tom jiném světě, budeš nejen schopen dělat mnohem více věcí najednou, ale získáš také radost během toho, co budeš tyto věci dělat. Abys získal radost, nebudeš muset čekat na výsledek.

Duchovní život je takový. Lidé, kteří se modlí a meditují nanejvýš oduševněle, získávají z modlitby a meditace ohromnou radost. Neočekávají, že získají po dvou nebo třech hodinách nějaký výsledek, který je učiní šťastnými. Modlitba a meditace jim samy o sobě dávají radost.

Otázka:

Co znamená váš slogan: “ běž a staň se, staň se a běž?“

Sri Chinmoy : Když běžíme, vidíme jak se naše schopnosti plně projevují. Před tím naše schopnosti zcela spaly; nepracovaly uvnitř nás. Když ale běžíme, vynášíme do popředí své skryté schopnosti a jsme schopni něco dělat a něčím se stát.

Ovšem jakmile jsme něčeho dosáhli, neznamená to konec. Stále musíme jít dál, protože jsme věčnými poutníky. Všechno v nás se překonává. Je to jako s dítětem. Naučit se abecedu je jeho prvním cílem. Studuje a naučí se ji. Ale přestane potom? Ne. Jeho dalším cílem je jít do školy. Potom chce jít na střední školu.

Běžec vynáší do popředí svou schopnost a stává se něčím. Potom se rozhlédne kolem a spatří nějaké běžce šampióny a získá inspiraci pokusit se stát vynikajícím běžcem, jako jsou oni. Možná že jednoho dne vynikne a překoná je. Takže vždy existují vyšší cíle, dokonce i když jsme se něčím stali. Jakmile dosáhneme svého prvního cíle, musíme běžet k vyššímu cíli.

Otázka:

Jako učitel meditace, proč doporučuješ sportovní aktivity?

Sri Chinmoy : Podporuji a inspiruji své studenty aby organizovali a účastnili se triatlonů, běhů na dlouhé tratě a běhů na kratší vzdálenosti především proto, že cítím, že svět potřebuje dynamismus. Vnější svět potřebuje dynamismus a vnitřní svět potřebuje mír. Jsme všichni hledajícími; takže se modlíme a meditujeme k tomu, abychom měli mír. Dále také cítíme, že jestliže dokážeme být dynamičtí, potom budeme schopni dosáhnout mnoha věcí v našem vnějším světě. K tomu, abychom byli dynamičtí, potřebujeme fyzickou zdatnost v každou chvíli, a běhání nám velice pomáhá udržet se v dobré kondici. Běhání nám také připomíná naši věčnou pouť na které kráčíme, pochodujeme a běžíme po cestě Věčnosti k našemu věčnému Cíli.