Cyklistika, meditace a duchovnost

Duchovní osobnosti se často nezabývají sportem, avšak u Sri Chinmoye je to něco co je neoddělitelnou součásti jeho filozofie. Je znám rozmanitými zdvihy všech možných objektů a osobností, běháním maratonů a ultraběhů, účastí na atletických závodech. Jeden sport, kterým se zabýval od svého dětství do konce sedmdesátých let a který tak trochu upadl v zapomnění byla také cyklistika. (Photo by Bhashwar)

Jak to všechno začalo?
Již jako nejmladší dítě v rodině sedmi dětí si malý Chinmoy přál vlastní kolo, ale protože rodiče a sourozenci viděli, že je na jízdu stále malý, rozmanitými triky se snažili oddálit koupi kola. Někteří otcovi zaměstnanci z banky jej brali tajně na projížďku po okolí1. Jeho první bicykl měl možnost řídit až v ašrámu v Pondichery. Tehdy započaly jeho pravidelné jízdy.
Po příjezdu Sri Chinmoye z Indie jedna z aktivit, kterými se snažil inspirovat hledající v sedmdesátých letech bylo založení Sri Chinmoy Cyklistického Týmu2, který je blízce spjat se Maratonským Týmem (Sri Chinmoy Marathon Team).3

24 hodinový cyklistický maraton Pepsi-Cola
     Velká skupina nadšenců se tak vrhla do pravidelného tréninku a společně v roce 1977 se přihlásila do 24 hodinového závodu organizovaném v New Yorském Centrálním parku a sponzorovaném Pepsi. Závodu se účastnilo celkem 9000 závodníků a Cyklistický tým Sri Chinmoye tvořil celkově 135 členů. Ačkoliv během závodu dostával Sri Chinmoy křeče do nohou, jeho celkový výsledek bylo ujetí 175 mil. Celý tým našlapal 22530 mil a vyhrál ocenění za nejlepší tým a ocenění za nejlepší týmovou uniformu. (Tréninkový plán v tomto roce tehdy začal jen dva týdny před startem.) Závěrečné kolo tohoto závodu vedl Sri Chinmoy celý tým společně a právě fotografie této skupiny se byla otištěna dalšího dne v The New York Times (pondělí, 30. května 1977).
      V roce 1978 byl Sri Chinmoy Cyklistický tým mnohem lépe tréninkově připraven a také se ukázal na trati ve větším počtu: 197 cyklistů. Pravidelné tréninky v parku Flushing Meadow ve Queensu byly také směsí meditací a krátkých motliteb. V tomto 24 hodinovém závodě Sri Chinmoy ujel bez problémů 230 mil. Celý tým opět obdržel několik společných ocenění, ale také dvě medaile: první místo ženy (Pragati, 305 mil) a třetí místo muži (Ashrita, 405 mil) a celkové ocenění za nejlépe oblečený tým.
     V roce 1979 se na staru ukázalo 215 závodníků, a výhra tentokrát přinesla tři stupínky vítězů. Druhé a třetí místo pro ženy, a třetí místo v mužích. Sri Chinmoy ujel 160 mil. Tou dobou se začal plně soustřeďovat na trénink ultra běhů a maratonů. Jeho první maraton se uskutečnil v Kalifornii (Chico) s výsledkem 4:31:34. Po zranění kolene se později Sri Chinmoy definitivně vzdal svého cyklistického snu a věnoval se více běhu.
      Cyklistický Tým v roce 1979 pokračoval v několika dalších aktivitách, jako byla 1500 mílová štafeta na kolech k výročí patnácti let Sri Chinmoe v Americe. Později to byla „Empire State Bicycle Relay“ kolem celého státu New York. V roce 1980 při příležitosti Dne Organizace Spojených Národů se uskutečnilo několik sportovních (běžeckých a cyklistických) tras po Spojených státech, Evropě, Kanadě a Austrálii. V současné době je organizováno Sri Chinmoy Marathon Teamem4 několik cyklistických závodů či triatlonů v mnoha zemích.5

Proč spojení meditace a cyklistika?
Tím nejdůležitějším aspektem filozofie Sri Chinmoye je sebepřekonání. To znamená nesoutěžení s ostatními, ale překonávání svých vlastních nedokonalostí a omezení. Vytvoření cyklistického týmu přineslo Sri Chinmoyi nejen pomoc pro fyzické jako každá jiná sportovní aktivita, ale i tu duchovní stránku svého vlastního překonávání a překračování limitů, které jsou především v naších myslích.

Sri Chinmoy má ještě jedno zajímavé přirovnání: „Když jedeme na kole, připomínáme si tím evoluci, to jak se svět vyvíjí v cyklech. Když přemýšlíme o naší planetě, představujeme si otáčející kolo, také náš život je jako vyvíjející se kolo. Takže cyklistika nám připomíná proces evoluce a jak jde všechno v kruzích. Jednou kdysi dávno, v dávné minulosti jsme žili v době pravdy. Nyní žijeme v éře falešnosti. Byla doba, kdy vláda pravdy byla tím nejvyšším, ale nyní v každé chvíli a každém místě vidíme, že vládne falešnost. Cílem nás všech je přinést zpět tuto Zlatou minulost v které bude pravda našim vnitřním průvodcem a bude mít nejvyšší vládu. Takže cyklistika nám připomíná jak vnitřní tak vnější evoluci.“
Z knihy The Outer Running And The Inner Running6